Turistické cíle v okolí obce Skála

R. 1650 Bohuslav F. Berka z Dubé přestavěl rensanční tvrz v jednopatrový čtvercový zámek. R.1728 přistavěno k východní straně barokní křídlo zakončené zámeckou kaplí. V 70.letech zámek opraven, odstraněny poslední barokní znaky.

Patrné zbytky valů po menším tvrzišti pravděpodobně ze 14. století nedaleko zámku, opuštěného v 17. století. Na místě tvrziště je postavený pohledný domek s mansardovou střechou. Domek je na až 1,5 metru vysokém „kopečku“, který je patrnou dizpozicí.

Barokní opuková vodárenská věž z r. 1662 na břehu rybníka byla přesně po 350 letech upravena na 24 m vysokou rozhlednu s malou expozicí historie vodárenství ve městě v interiéru.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

Gotickou tvrz ze 14. století přestavěl Bohuslav Mazanec z Frymburka po r. 1561 na renesanční zámek. R.1732 Josef František ze Schönfeldu zámek barokně upravil. Auerspergové v 19. stol. upravili zámek neoslohově. R. 1945 zámek konfiskován Trauttmansdorfům .V l. 1950-52 zřízeno hippologické muzeum.

Nevýrazné zbytky velkého tvrziště za čp.1. V r. 1318 je uváděn Vilém z Lysce a ze Slepotic. R. 1391 se uvádí Filip ze Slepotic. Kolem r. 1470 zde sídlí Heřman ze Sulic, předek Slepotických ze Sulic. První zmínka o tvrzi je až r. 1510, r. 1570 prodává Jiří Slepotický komornímu panství pardubickému.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Kamenný smírčí kříž usazený ve stínu mohutného jasanu při křižovatce cest z Vysokého Mýta do Vraclavi a do Domoradic. Dle pověsti vystavěn na místě vraždy na konci 13. nebo počátkem 14. století. Na přední straně znázorněna vražedná zbraň.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.

Barokní pískovcová socha Nejsvětější Trojice z poloviny 18. století. Pochází patrně ze sochařské dílny Devotyů z nedalekého Hrochova Týnce. V tradičním duchu zobrazuje Boha Otce jako starce, který drží kříž s ukřižovaným Ježíšem, znázorňujícím Syna, a doplněnými o holubici, která značí Ducha svatého.

Zmínka o obci roku 1318. Socha Immaculaty má podobu prostovlasé mladé ženy stojící na půlměsíci. Dlaně sepjaté k modlitbě. Vznáší se v oblaku. Mariánská socha umístěna na průčelní straně, nad kamennou tumbovitou oltářní menzou.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.