Evangelická modlitebna v Hradišti byla postavena v letech 1783-1787 jako dřevěná a brzy zchátrala. Zděná stavba byla vybudována v letech 1842-1847 při dodržení tolerančních omezení a v této podobě je dodnes. Slouží farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v rámci seniorátu chrudimského.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Nové Hrady
Fara postavena v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Fara je součástí památkově chráněného areálu kostela Očišťování Panny Marie. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.
Hasičská zbrojnice v západní části obce Vraclav. Z kamene zděná neomítaná prostá budova s polovalbovou taškovou střechou. Od r. 2003 vedena jako kulturní památka. Její historie sahá nejpozději do 30. let 19. století.
Tvrz je prvně zmiňována r. 1413. Stála u důležité obchodní stezky, od r. 1547 sloužila jako královská celnice. Koncem 16. stol. byla přestavěna a věnována radním. Další stavební úpravy proběhly na přelomu 17. a 18. stol. Dnes slouží farnímu sboru Českobratrské církve evangelické.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj
Terénní dispozice neznámého hrádku nad údolím Chrudimky nedaleko samoty "V limbu". Dle povrchového sběru možno lokalitu datovat do 14. století. Ve 20. století byla lokalita z části poškozena stavbou malé chaty. Chata byla bez stavebního povolení přestavěna a poté zbourána.
hrobky Jeníků Zásadských z Gamsendorfu a Gottlových
sakrální památky, chátrající, volně přístupno, Pardubický kraj, Zámrsk
Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).
Hřbitovní kaple sv. Anny vystavěna roku 1832. Drobná obdélníková stavba, valeně zaklenutá. Průčelí s trojbokým štítem. V interiéru malovaný oltář. Malované sochy sv. Rocha a sv. Františka.
Hrobka Lilienwaldů byla postavena v letech 1830–1831. Byla vystavěna na způsob dórského chrámu. Čelo zdobí sloupový portikus. Koncem 19. stol. byla přeměněna na márnici.
V r. 1265 se uvádí Zumrak z Týnce. V průběhu husitských válek jej získává Jan Hroch z Mezilesic. První zmínka o tvrzi je až z r. 1543, kdy panství vlastní vnuk Jana Hrocha Hroch Týnecký z Mezilesic. Týnec byl mezi r. 1639–1648 několikrát vydrancován Švédy, což pravděpodobně způsobilo zánik tvrze.
Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.
Husův sbor vystavěn roku 1937 podle návrhu Františka Truhláře. Moderní chrámová architektura je vystavěna z cihel. Dřevěný strop a krov, sedlová střecha. Dvojitý kříž na výšku celé budovy umístěn do prosklené plochy. Tvoří věžovitý rizalit zakončený kalichem. Kostel památkově chráněn od r. 1990.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Luže
Třípatrovou dřevěnou rozhlednu postavil soukromý stavebník na vlastním pozemku na jaře 2008. Stojí na vyvýšeném hřbetu mezi městy Chrast a Luže. Asi 12 m vysoká stavba je volně přístupná veřejnosti po žebřících s celkem 39 stupni.
hasičská zbrojnice 
