Turistické cíle v okolí obce Lužec nad Cidlinou

Obec vznikla v 1. polovině 13. stol. Kříž stojící na návsi pochází z roku 1880. Postaven nákladem katolíků z Jestřabí Lhoty. Renovován r. 2005. Není památkově chráněný.

Vodní tvrziště ve vsi, na ostrůvku uprostřed rybníka. Jediný známý majitel je Mikeš Pertold z Libně (uváděný 1452-61). Dochovalo se vlastní tvrziště na ostrůvku, kde jde předpokládat jedinou věžovou stavbu a na severovýchodě val, který chránil břeh.

Bývalý klášter a již zaniklá loretánská kaple z let 1719-1740 byly postaveny podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky.

Patrné tvrziště ze 14. stol. východně od obce u rybníku Beran, který sloužil k obraně. V r.1377 se připomíná Zdeněk Lukovec z Mlékosrb, v letech 1432-1445 Pavel z Lukové. V letech 1472-1486 Havel ze Záchrašťan, k nimž je připojena. V r. 1528 je prodána Pernštejnům, připojením k Chlumci zaniká.

Pozůstatek drobného panského sídla zaniklé vsi Mastnice. Tvrz se vsí zmiňována kol. r. 1400, roku 1487 uváděna jako pustá. Tvrziště s jádrem o průměru 18 m, bez stop zástavby.

Historicky nedoložená tvrz. Pravděpodobně založená ve 14. stol. V l. 1373–1383 v Mlékosrbech sídlí Jan Šesták z Přestavlk. Koncem 14. stol. je statek připojen k Přestavlkům. Pravděpodobně zaniká po r. 1528, kdy se ves stává majetkem Vojtěcha z Pernštejna.

Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.

Náhrobek nejvýznamnější osobnosti města Kopidlna, učitele a hudebníka Františka Matěje Hilmara (1803-1881), tvoří socha Krista s křížem, dílo Hilmarova krajana z Nové Paky, sochaře Antonína Suchardy (1843-1911) z r. 1881.

Rybník vybudován přehrazením Cidliny v letech 1492-1497, největší ve Středočeském kraji. Rozloha 258 ha, délka 5,5 km, maximální hloubka 6 m. Hráz vysoká 7 m a dlouhá 870 m. Významná ornitologická lokalita. Chráněn od r. 1948, od r. 2010 má status národní přírodní památky.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Nový židovský hřbitov v Novém Bydžově byl založen r. 1885 jako oddělená součást městského hřbitova v jeho západním cípu. Byl užíván od doby založení do konce 2. světové války a nahradil uzavřený starý židovský hřbitov ve městě z r. 1520.

Pozůstatky vodní tvrze v Obědovicích možná už z 12. století, ačkoliv písemně zmíněna mnohem později. První doslovná zmínka o ní je až z roku 1545, zaniká v průběhu třicetileté války a druhá místní tvrz nejpozději koncem 17. století.