Turistické cíle v okolí obce Starý Bydžov

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.

Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.

Na místě původní radnice byla v r.1872 postavena radnice nová ve stylu novogotickém. Na radniční věži umístěna stará rychtářská pečeť a vedle hlavního vchodu do radnice stojí právní sloup, neboli pranýř. V přízemí budovy kanceláře městského úřadu.

Na místě staré radnice a dvou domů v l.1863-1865 postavena nová radnice v novogotickém stylu.V l.1920 a 1956 při opravách dostala budova novou podobu rozdílnou od původního plánu. Při rekonstrukci v 90.l. 20. st. vzhled přiblížen k původnímu zadání.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

První zmínka o vsi je z roku 1372, kdy byla součást Opatovického kláštera. Po jeho zániku patří k panství Kunětická Hora. Možný stavitel tvrze byl Jan Otec z Chrastu, který obec držel v roce 1480. Je možné, že objekt nebyl nikdy dostavěn, protože už v roce 1491 se panství stává majetkem Pernštejnů.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Rybník Svatá Anna vznikl na původním toku Cidliny v místech, kde se do ní vléval Mlýnský, dnes Skřivanský náhon, a to v době, kdy se tu nacházela pouze kamenná tvrz, nejspíše někdy počátkem 16. století. Postupem času byl zmenšován a nakonec dokonce rozdělen na několik drobnějších vodních ploch.

Tvrziště v J části vsi na zahradě č.p.10. První zmínka o vsi je z r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.

Tvrziště v údolí potoka na S vsi u č. 20, o níž je první zmínka r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.

Renes. tvrz z pol. 16. století byla zničena za třicetileté války. Zpustlá stavba byla přestavěna na barokní zámek. Novogotická přestavba v duchu anglické pozdní gotiky provedená v letech 1867–68 dala zámku dnešní vzhled. Dnes dětský domov.

Břevnovští benediktini nechali v roce 1687 na místě tvrze postavit barokní zámek, který byl v roce 1740 dále rozšířen.