Původně gotický kostel ze 13. stol., barokně přestavěn pravděpodobně v letech 1674–1677. V r. 1792 upraven pozdně barokně. Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Před západním průčelím hranolová věž. Původně farní, nyní filiální kostel.
Gotický kostel sv. Mikuláše doložen od r. 1350, z renesanční přestavby pochází západní štít a gotickorenesanční krov. Barokní a klasicistní úpravy. Zásadní oprava zahájena v letech 2000-2012. Stopy po sousední gotické tvrzi zanikly při výstavbě nových objektů.
Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.
Kostel ve Žlunicích je gotická cihlová stavba a vznikl patrně ve 2. čtvrtině 14. století. V letech 1701–1704 byl prodloužen západním směrem a byla také přistavěna věž a boční kaple, r. 1728 pak druhá boční kaple. Dnešní podoba pochází z poslední opravy provedené v letech 1984-1987.
Barokní jednolodní kostel sv. Petra a Pavla postavený na základech předchozího kostela jičínskými jezuity v roce 1721, umístěný na vyvýšeném místě obklopený nevelkým hřbitovem.
Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.
Barokní kostel sv. Petra a Pavla pochází z r. 1355, kdy zde stál původní gotický kostelík. Současnou podobu získal v l.1728-1729. Je to jednolodní kostel barokního slohu s hranolovou věží s bání. V roce 2001 zde bylo umístěno 14 deskových obrazů křížové cesty od Vladimíra Komárka.
Původně románský kostelík z r.1267. Ve 13.stol. přistaven presbytář, v r. 1720 loď a v r. 1850 věž. Na zdejším hřbitůvku jsou pochovány významné osobnosti z Bělohradu. Kolem návrší je křížová cesta.
Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.
Pozdně barokní kostel sv. Prokopa v Sobčicích postaven v letech 1761-1763 na místě zbořeného gotického. Věž přistavěna v letech 1775-1777, v ní kruchta s varhanami a dva zvony. Poslední oprava po požáru věže a střechy r. 1994. Od r. 2009 kostel v majetku obce.
Kostel neznámého zasvěcení ve Smidarech doložen od 14. stol., po třicetileté válce zasvěcen sv. Stanislavovi. Starý dřevěný kostel vyhořel r. 1749 a byl nahrazen barokní novostavbou s věží. Poměrně velký kostel byl budován ve dvou etapách, neboť r. 1752 znovu vyhořel. Dokončen r. 1769.
