Turistické cíle v okolí obce Kosice

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Město Kutná Hora bylo obehnáno v 14. stol. dvěma pásy hradeb, tzv. Dolní a Horní okruh. Hradby byly bořeny v polovině 19. století.

Dům stojí na Masarykově náměstí naproti zámecké kapli sv. Martina. Patrový s valbovou střechou. Jádro barokní z první pol. 18. stol. Prostory jsou klenuté valenými klenbami s trojúhelnými výsečemi a plackovými klenbami. Reprezentativní dům s mnoha hodnotnými prvky zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.

V roce 1707 Vavřinec Eisner zakládá sklářskou osadu Morány se správní jednopatrovou budovou obdélníkového půdorysu. V letech 1840–1841 Martin Plešinger zvyšuje budovu o jedno patro. Kolem roku 1900 Josef Hrubý z Jelení přestavuje Morány na lovecký zámeček. Dnes je zámek v rukou restituentů.

Skanzen začal vznikat v roce 1972 a to jako záchranný skanzen v regionu. Už v roce 1976 byla otevřena první část komplexu. Ve skanzenu je mnoho objektů a sbírek z blízkého okolí i ze vzdálených lokalit.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Upravená budova gotické tvrze ze 14. st., doložené k r. 1436 za Václava z Klenové. Od poč. 17. st. statek připojen k Červeným Pečkám a tvrz využívána jen hospodářsky. Trojkřídlá patrová budova obsahuje část původní dispozice, pův. okna a omítky.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou postavil r. 1624 Mikuláš Salava. Koncem 17. stol. koupil panství sedlecký klášter, který dal kolem r. 1700 tvrz přestavět na zámek. Po r. 1783 zámek využíván jako sýpka, byty. Po r. 1925 opraven. Dnes je v soukr. vlastnictví a je postupně rekonstruován.