Turistické cíle v okolí obce Kosice

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Dvoudílné hradiště nejasného stáří nad soutokem Výrovky a Malotického potoka jihozápadně od vsi Doubravčany. Archeologické nálezy datované do období štítarské kultury (okolo roku 1000 př. n. l.) a do raného středověku.

Upravená budova gotické tvrze ze 14. st., doložené k r. 1436 za Václava z Klenové. Od poč. 17. st. statek připojen k Červeným Pečkám a tvrz využívána jen hospodářsky. Trojkřídlá patrová budova obsahuje část původní dispozice, pův. okna a omítky.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou postavil r. 1624 Mikuláš Salava. Koncem 17. stol. koupil panství sedlecký klášter, který dal kolem r. 1700 tvrz přestavět na zámek. Po r. 1783 zámek využíván jako sýpka, byty. Po r. 1925 opraven. Dnes je v soukr. vlastnictví a je postupně rekonstruován.

Zámek byl vystavěn na místě staršího vyhořelého sídla roku 1686 hrabětem Bernardem Věžníkem. Nyní je zámek vlastnictvím obce Nové Dvory a je v něm zřízena základní škola.

Nový židovský hřbitov založen pravděpodobně na konci 18. století. Po 2. světové válce rozebrána jeho ohradní zeď a část novějších náhrobních kamenů odcizena. Nyní dochováno kolem 150 náhrobků pocházejících z doby od počátku 19. století do r. 1932.

Lovecký zámeček z 19. století, který vybudovali majitelé panství Hrubí z Jelení. V 80. letech 20. století radikálně přestavěn.

První zmínka o renesanční tvrzi s poplužním dvorem v obci Ostrov pochází z roku 1580. Dispozice dnešního zámku obsahuje nejstarší bezpečně datovatelné konstrukce až z období ranného baroka a konkrétně z roku 1673.

Mladší otrybské panské sídlo vzniklo v jihovýchodní části poplužního dvora někdy v 16. století, okolnosti však nejsou známé. Dochovala se renesanční patrová budova s vysokými štíty a pozůstatky sgrafitové výzdoby.

Zbytky tvrze či hrádku z 2. pol. 13. století blíže neznámé historie i majitelů, později nahrazené panským sídlem přímo ve vsi. Dochovány zbytky příkopů a val na čelní straně, v zadní části nad potokem mělké podvalí po obytné stavbě.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.