Turistické cíle v okolí obce Libřice

nebo vyberte

Libřice

Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK)
Nalezeno celkem 221 záznamů, 18 / 19 stran, vyhledáno za 0.3 sec
 vojenský hřbitov
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Česká Skalice
U města Česká Skalice leží vojenský hřbitov, kde je pohřbena většina padlých vojáků z bitvy, která se konala dne 28. 6. 1866 v průběhu tzv. sedmitýdenní prusko-rakouské války.
 vojenský hřbitov
424.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Náchod
Romantický vojenský hřbitov založil r. 1867 kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945. Byli tu pohřbeni vojáci zemřelí v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866. Samostatná část hřbitova slouží zároveň jako knížecí hrobka rodu Schaumburg-Lippe.
 vojenský pevnostní hřbitov
261.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rasošky
Vojenský hřbitov pro Josefov byl založen současně s pevností v letech 1780-1787, avšak v souladu s hygienickým nařízením Josefa II. mimo její obytné území. Leží proto jihozápadně od pevnosti u obce Rasošky. Vzhledem k množství hodnotných historických náhrobků je památkově chráněn.
 Vranov
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, České Meziříčí
Nevýrazné čtvercové tvrziště, jež nijak výrazně nevystupuje z terénu. První zmínka o vsi je z r. 1363, kdy se uvádí Čáslav z Vranova. V letech 1544–1549 prodává šest bratrů Vranovských tvrz Janu Trčkovi z Lípy, který je připojuje k Opočnu. Tvrz se naposledy připomíná spolu se dvorem r.1598.
 Vražba
Habřina
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.
 Výrov
353.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.
 Wenkeův dům
270.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Jaroměř
Bývalý obchodní dům galanterní firmy A. Wenke a syn je významným dílem raného období tvorby Josefa Gočára. Jeden z prvních objektů se zavěšenou čelní fasádou v českých zemích.
 Železniční muzeum Výtopna
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Jaroměř
Železniční muzeum je v bývalé, více než sto let staré výtopně pro parní lokomotivy. Provozuje ho Společnost železniční výtopna Jaroměř. Mezi exponáty jsou parní lokomotivy, unikátní ozubnicová lokomotiva, lokomotivy elektrické, motorové, vlakové nákladní i osobní vozy, drezína a mnoho dalšího.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velká Bukovina
Hřbitov poprvé uváděn roku 1731, podstatně rozšířen byl v druhé polovině 19. století. V areálu se dochovalo 182 náhrobků, nejstarší z druhé poloviny 18. století.
 židovský hřbitov
297.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Dobruška
Židovský hřbitov, založený r. 1675. R. 1881 byl rozšířen na 2399 m2, což připomíná pamětní deska v hřbitovní zdi. Je zde 246 náhrobků, nejstaršími jsou goticko-renesanční z r. 1688. Barokní náhrobky jsou výrazně zdobené, klasicistní mají stříšky a sloupky. Poslední pohřeb zde proběhl r. 1942.
 Žireč
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Žireč
Renesanční tvrz postavena po r. 1581 Zilváry z Pilníkova. Přestavěna jezuity r. 1652, v 18. st. a po požáru r. 1825. Od 30. let 20. stol. v majetku řeholních institucí, v 90. letech 20. stol. restituována, dnes zde Diecézní charita provozuje Domov sv. Josefa pro nemocné s roztroušenou sklerózou.
 Zvole
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Zvole
Pozůstatky tvrze z 2. pol. 14. stol., zřejmě pobořena za husitských válek, poté obnovena a připojena k opočenskému panství. V roce 1620 uváděna jako pustá. Částečně zachovaný val na západní straně tvrziště.