Turistické cíle v okolí obce Běštín

Jednolodní barokní kostel z r. 1794, postaven na místě kostela doloženého již před r. 1232 a zbořeného v r. 1768.

Neslohová stavba kostela z r. 1807 nahradila starší kapli se zvoničkou a r. 1825 byla doplněna o věž. Nyní filiální kostel ve farnosti Příbram-Březové Hory s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Jednolodní obdélný barokní farní kostel z doby před rokem1780. Nejstarší součástí vybavení je barokní oltář Panny Marie s dřevěnou sochou Žebrácké madony z let 1380–90. Ve výbavě je i renesanční obraz Vidění Ezechielovo z roku 1610.

Novorenesanční kostel z let 1887–89 dle projektu architekta B. Münzbergera. Okna zdobena malbou P. Marie Bolestné od J. Z. Quasta. V průčelí polychromovaný reliéf Krista s březovou ratolestí. Hlavní oltář sv. Vojtěcha, boční P. Marie a sv. Václava.

Kotýz byl osídlen od pravěku (nálezy břidlicových destiček s rytinami). Hradiště se stopami osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, nebylo dosud zjištěno.

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Žulový kříž na místě, které podle pověsti navštěvoval poustevník sv. Ivan. Datován 1829, což je pravděpodobně datum opravy staršího kříže. Prohlubeň v žulovém balvanu je považována za "lenošku", na které světec odpočíval.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1370 v držení Oldřicha a Smila. Poč. 15. stol. zde seděl Stach z Doubku, poté Habart z Vraného a jeho syn Vilém. Za něj se r. 1454 prvně připomíná tvrz. R. 1482 ji koupili Vamberští z Rohatce. Tvrz, zmiňovaná ještě r. 1543 postupně ztratila význam a zanikla.

Barokní zámek přestavěný z tvrze. Goticko-renesanční tvrz přestavěl Kunát Jaroslav z Bubna a Litic po r. 1661 na zámek. Další úpravy provedla počátkem 18. století hraběnka Zuzana Vratislavová z Mitrovic, také založila park.

Hradiště o rozloze 7 ha z doby hradištní, z 10. – 12. století, pravděpodobně využívané již mnohem dříve (eneolit, doba bronzová, halštatská). Dochoval se pouze zbytek prvého šíjového valu.

Pozdně gotická tvrz připomínaná r. 1532, přestavená po r. 1571 na renesanční zámek. Za třicetileté války vypálen. Opraven Netolickými z Eisenbergu po r. 1754. Necitlivá přestavba po r. 1945. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Barokní mariánský sloup na Tyršově náměstí v Hostomicích pochází z r. 1714, obnoven byl r. 1924. Socha Panny Marie je nahrazena kopií.