Turistické cíle v okolí obce Hradec Králové-Nový Hradec Králové

Původní farní kostel poddanského městečka, založen před rokem 1359 Arnoštem z Pardubic. Vyhořel r. 1507, obnoven do r. 1515. V letech 1532–1786 minoritský, barokně upraven po požáru r. 1645. Opravy v letech 1887–1890 a 1905–1906 (regotizace, B. Dvořák).

Gotický kostel z 1. pol. 14. stol., který se uvádí v roce 1350 jako kostel farní. Fara, patřící ke kostelu, byla v husitských válkách zbavena duchovního správce a v r. 1567 zanikla. V 18. stol. byl kostel stavebně upravován. Regotizován v r. 1866.

Pozdně barokní římskokatolický kostel byl postaven v roce 1781. Roku 1786 byla zřízena lokálie a v roce 1854 došlo k obnovení farnosti. Stavba je kulturní památkou ČR.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Lázeňský pavilon v kubistickém stylu, postavený 1911–13, jedna z prvních realisací architekta Josefa Gočára. Roku 1926 zřízeno mansardové patro, v průběhu 20. století obestavěn dalšími lázeňskými budovami. Dnes knihovna a lázeňský ubytovací dům.

Komunistickým režimem necitlivě přestavený zámek na místě původní tvrze, pravděpodobně zde založené po r. 1549 Jindřichem Nejedlým z Vysoké. V r. 1674 získává rod Straků z Nedabylic, který zde staví barokní zámek. V r. 1886 získává panství Jan Harrach. V l. 1971–1975 proběhla radikální přestavba.

Tvrziště v dolní části vsi v zahradě domu čp. 93, na kraji rybníka, obklopené vodním příkopem. V roce 1437 přitáhli k libčanské tvrzi hradečtí husité s dělem, byli odraženi a dělo bylo na nich ukořistěno V roce 1547 tvrz vyhořela a nebyla obnovena.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Malý akvadukt byl vybudován na Dvakačovickém kanálu r. 1898. Je dlouhý cca 6 m, široký 3 m a svádí odpad Barevna do Malokolodějského odpadu pod Dvakač. kanálem. Ten je součástí pardubické rybniční soustavy, vybudované na přel. 15. a 16. stol. Zvláštností akvaduktu je stavidlo na jeho boku.

Pozůstatky opevnění poddanského městečka, přihrazeného k sousednímu hradu, pozdější raně renesanční pevnosti. Zachovnány úseky hlavní hradby, Příhrádek a zejména dominanta města, Zelená brána s předbraním.

Zděný městský patrový renesanční dům s odstupněným nárožím, s barokními štíty (secesně upravenými) a cenným renesančním dekorativním terakotovým okenním ostěním (pardubická pernštejnská huť). V přízemí jednoosého rizalitu cukrárna. Přilehlá brána s vlnkovitým štítem upravena pro přilehlou cukrárnu.