Turistické cíle v okolí obce Lužce

Dominantní, vrcholně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1730-1733 a byl postaven nejspíše podle plánů K. I. Dienzenhofera. K obdélné lodi přiléhá čtvercový presbytář se zkosenými rohy a hranolová věž v západním průčelí. Většina vntřního zařízení pochází z doby stavby.

Novorománský kostel Narození Panny Marie v Hýskově z r. 1850 je jednolodní obdélná stavba s polygonálně ukončenou sakristií na východě. Hlavní oltář pochází z r. 1860, varhany z r. 1846. Po úpravě z r. 1904 prováděny jen nahodilé opravy, chátrající stavba využívána minimálně.

Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie, snad přestavěn z raně gotického kostela v době rozkvětu lázní v Malé Chuchli v roce 1774. Už v roce 1264 zde stával farní kostel, který v roce 1298 získal Zbraslavský klášter.

Barokní kostel z let 1734–1738, dle projektu B. Scottiho a A. Luraga. Na průčelí sochy F. Weisse, v interiéru fresky od de Risiho.

Jednolodní kostel byl přestavěn z hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice na původně morovém hřbitově z roku 1680. Kaple zde byla postavena v roce 1713, na kostel byla přestavěna v letech 1831–37. Hřbitov byl používán do roku1884.

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.