Turistické cíle v okolí obce Lužce

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Gotický kostel přestavěný v 1. třetině 18. stol. barokně, do r. 2008 farní. Orientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí se zaoblenými nárožími, odsazeným půlkruhem zakončeným presbytářem (uvnitř trojboký), osmibokou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář různorodý z 18. a 19. století.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.

Kostel postaven v letech 1885 až 1886 v novorománském stylu. Jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem. Věž se dvěma zvony a umíráčkem. Zařízení kostela pseudorománské. Hlavní oltář se sousoším sv. Cyrila a Metoděje.

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána dle pověsti založen r. 992, archeologicky doložen ve 13. stol., písemně doložen ve 14. stol. V 19. stol. starý kostel zbořen a v letech 1842–44 nahrazen klasicistní novostavbou. V interiéru je obraz od J. Hellicha.