Turistické cíle v okolí obce Mořina

Pozdně renesanční stavba z r. 1629. Pivovar poničen za třicetileté války, vyhořel r. 1697. Výroba piva probíhala do počátku 20. století, později objekt přeměněn na byty a zkušebnu. Pivovarská činnost obnovena r. 2001.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Bývalá celnice na Výtoni je jedním z mála autentických objektů Podskalí. Postavena na přelomu 16. a 17. stol. Po polovině 17.stol. upravena a přechází do majetku města Prahy. V současnosti expozice o Podskalí, lodní dopravě a vorařství na Vltavě.

Socha hudebního skladatele Vítězslava Nováka v petřínské stráni je dílem Jana Kodeta z r. 1950, které vytvořil na přání umělcovy vdovy. Do jejího podstavce byla vložena urna s Novákovým popelem. Socha stojí u parkové cesty nedaleko nad dolní stanicí lanové dráhy.

Bronzový pomník spisovatele Aloise Jiráska od sochaře Karla Pokorného a architekta Jaroslava Frágnera je od r. 1960 umístěn na náměstí před domem, v němž umělec žil a zemřel a na němž je umístěna pamětní deska. Dílo bylo restaurováno v letech 2007-2009.

29m vysoký pomník-fontána založený 22. 8. 1845 a odhalený 30. 5.1850 arch. J. O. Krannerem. Plastiky od Josefa Maxe a Josefa K. Bôhma. Z vrcholu shlíží jezdecká sochy císaře Františka I., ostatní sochy reprezentují 16 krajů a Prahu.

Pomník Františku Palakému byl v Praze budován na pravém břehu Vltavy v letech 1901-1912 podle návrhu sochaře Stanislava Suchardy a arch. Aloise Dryáka. Některé skupiny figur modeloval také Josef Mařatka. Pomník vysoký 9 m byl po 100 letech rekonstruován a nevhodně obklopen stromy.

Pomník císaře a krále Karla IV. na Křižovnickém náměstí odhalen v r. 1849. Čtyřmetrová socha panovníka dominuje novogotickému podstavci s alegorickými postavami.

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.

Pomník čs. legionářům od Josefa Mařatky postaven r. 1932. Zničen po německé okupaci zbytku Československa. Podle pův. dokumentace obnoven 1998. 16 m vysoký žulový obelisk obklopen 7 sochami legionářů a ženskou figurou (symbol města Prahy).

Pozůstatky tvrze přestavěné na barokní sýpku viditelné od železniční trati Praha-Plzeň. Ve sklepě je poměrně dobře zachované původní přízemí tvrze a dveře mezi původními místnostmi mají kamenné hrotité ostění.

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.