Turistické cíle v okolí obce Mořina

Přízemní měšťanský dům z konce 18. století je orientován do prostoru kostelního náměstí. V 19. a 20. stol. stavební úpravy domu, nenarušily jeho historický ráz pozdního baroka. Hlavní průčelí tříosé, členěné lizénami a korunní fabionovou římsou. Průčelí završuje křídlový štít.

Přes 13 metrů vysoká rozhledna na Městské hoře byla otevřena roku 1936 jako součást vodojemu. Uzavřena byla v 90. letech 20. století, znovuotevření se dočkala po rekonstrukci v roce 1999.

Raně gotické hradby královského města, které založil r. 1295 Václav II., v 15. a 16. století modernizované, se dochovaly dodnes ve velkých úsecích, většinou jsou volně přístupné jako součást parkové úpravy, součástí jsou i dvě zachovalé věžovité brány.

Dominikální mlýn hradčanské kapituly Všech svatých, r.1666 doložen mlynář Matouš Měchura. Od r. 1776 zde po sedm generací hospodaří rod Veselých. Mlýn pracoval do r. 1950, je stále provozuschopný, příležitostně slouží dodnes.

Zámek byl středověkou tvrzí, za vlády Přemyslovců přestavěnou na lovecký hrádek.V r. 1487 zbudovali na místě hrádku zámeček Vratislavové z Mitrovic. Ten byl zpustošen třicetiletou válkou a nový majitel na ruinách zámečku vystavěl rozsáhlý zámek.

Votivní sloup z r. 1715, postaven jako poděkování malostranských radních za ukončení morové epidemie v roce 1713. Autor návrhu je G. B. Alliprandi, autoři plastik J. O. Mayer a F. Geiger. V r. 1772 doplněn plastikami I. F. Platzera.

Na místě dvou starších domů byl s využitím jejich konstrukcí v letech 1713–14 postaven dle projektu Jana Santiniho barokní palác. Střídmou fasádu oživují sochy Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, zejména sousoší Maurů, erbovních figur Morzinů.

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.

Zámek byl postaven ve druhé polovině 19. stol. malostranskými johanity. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je ve správě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Muzeum sídlí v nejstarší berounském domě, Jenštejnském a sousedním domě čp. 88, přímo na hlavním Husově náměstí. Součástí expozice je také výstavní síň Konírna a Geopark Barrandien – expozice pod širým nebem ve dvoře domu.

Jediný pozůstatek železné Rudolfovy lávky, která spojovala v letech 1869–1914 před stavbou dnešního Mánesova mostu staroměstské Rejdiště a malostranský Klárov. Hrázděný domek sloužil pro výběrčího mýta, po demontáži lávky jako obytný dům.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.