Turistické cíle v okolí obce Mořina

Raně barokní stavba z doby kolem r. 1652 na místě renesančního domu Mikuláše prachaře, přestavěná pozdně barokně v 60. letech 18. století a rozšířená klasicistně na počátku 19. století, kdy bylo upraveno i průčelí.

Gotická brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století, dodnes si udržela gotický vzhled. Vstupovalo se do ní přímo z hradeb, které k ní i nyní od jihu přiléhají. Až 2 m silné zdi obsahují dvě klenuté místnůstky, dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka.

Dvojice památkově chráněných tech. památek – železničních viaduktů – překračujících Prokopské údolí z l. 1870-2 nazývaná „Pražský Semmering“ dle slavnější rakouské tratě. Dnes velmi málo využívaná, nerentabilní trať.

Strahovský premonstrátský špitál sv. Alžběty a sv. Norberta byl založen opatem strahovského kláštera Vincencem Makariem Frankem v roce 1668 jako náhrada za zbořený starý špitál. Raně barokní budova sloužila později jako farní škola, dnes hotel.

Přírodní památku Hostivické rybníky, vyhlášenou r. 1996, tvoří trojice rybníků: Litovický, Kalý a Břevský s lesnatým okolím a břehy porostlými rákosinami. Představují významnou lokalitu pro hnízdění nebo tahovou zastávku vodního ptactva. Prochází kolem nich naučná stezka.

Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.

Budova ve stylu florální secese postavená v letech 1905–1907 podle projektu architekta Jiřího Stibrala pro První českou zajišťovací banku. Autorem sochařské výzdoby je Ladislav Šaloun. V letech 1945-1948 Bulharské velvyslanectví, v letech 1949-1990 velvyslanectví NDR. Dnes sídlo Goethe-Institutu.

Radnice v Berouně vznikla zřejmě počátkem 15. století z původní rychty. Četné přestavby zpravidla po požárech (v letech 1510, 1544, 1599, 1735 a 1781). Po r. 1850 soud, berní úřad, škola. Novobarokní přestavba v letech 1902–1903, nový zadní trakt v 90. letech 20. stol.

Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.

Zaniklé raně středověké pohřebiště s více jak 400 hroby založené asi v polovině 9. století z předkřesťanské doby. Někteří pochovaní vykazovali známky protivampyrických zásahů. Místo bylo jako pohřebiště využíváno do počátku 11. století.

Zámeček zvaný Raudnitzův dům. Původně drobné venkovské sídlo na místě tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Od r. 1623 v majetku Michnů z Vacínova, po nich ve vlastnictví jezuitů, za Františka A. Defourse pravděpodobně klasicistní úprava.

Bývalý řeholní dům sester sv. Karla Boromejského s kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1869 upraven z bývalé továrny na obuv. Nyní sídlo Lycée Français de Prague.