Turistické cíle v okolí obce Mořina

Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.

Zaniklé raně středověké pohřebiště s více jak 400 hroby založené asi v polovině 9. století z předkřesťanské doby. Někteří pochovaní vykazovali známky protivampyrických zásahů. Místo bylo jako pohřebiště využíváno do počátku 11. století.

Zámeček zvaný Raudnitzův dům. Původně drobné venkovské sídlo na místě tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Od r. 1623 v majetku Michnů z Vacínova, po nich ve vlastnictví jezuitů, za Františka A. Defourse pravděpodobně klasicistní úprava.

Bývalý řeholní dům sester sv. Karla Boromejského s kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1869 upraven z bývalé továrny na obuv. Nyní sídlo Lycée Français de Prague.

Barokní zámek z doby kolem r. 1650 na místě zchátralé tvrze z roku 1416. Posledními předválečnými majiteli byla rodina Brandisova. Dnes zámek vlastní potomek posledních majitelů.

Rozsáhlý palác na místě tří gotických domů, r. 1571 sjednocený B. Wohlmutem. V r. 1796 přestavěn Černíny. Od r. 1816 patřil Rohanům, kteří mu dali v let. 1838–1841 pozdně klasicistní podobu. Dnes sídlo MŠMT ČR.

Rolandův sloup, lidově označovaný za sochu bájného knížete Bruncvíka, na malostranském pilíři Karlova mostu je dílem sochaře Ludvíka Šimka z roku 1884. Nahradil původní dílo z roku 1506 těžce poškozené dělostřelbou Švédů při obléhání Prahy roku 1648.

Mobilní rozhledna Šiška je uměleckým dílem sochaře Čestmíra Sušky, které vzniklo z vyřazené kovové nádrže. Bylo zdarma zapůjčeno městské části Praha 6 na 18 měsíců s tím, že v případě dostatečného zájmu veřejnosti zůstane na tomto místě natrvalo stejně jako vedle umístěný objekt tzv. Kavárny.

Na místě vinice, doložené ve 14. stol., stojí usedlost z konce 18. stol. Na počátku 20. stol. byla rozšířena. Téměř do konce 20. století sloužila k zemědělské výrobě. Koncem 90. let 20. stol. vyhořela. Dnes slouží jako rezidenční komplex.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.