Turistické cíle v okolí obce Mořina

Rozsáhlý palác na místě tří gotických domů, r. 1571 sjednocený B. Wohlmutem. V r. 1796 přestavěn Černíny. Od r. 1816 patřil Rohanům, kteří mu dali v let. 1838–1841 pozdně klasicistní podobu. Dnes sídlo MŠMT ČR.

Rolandův sloup, lidově označovaný za sochu bájného knížete Bruncvíka, na malostranském pilíři Karlova mostu je dílem sochaře Ludvíka Šimka z roku 1884. Nahradil původní dílo z roku 1506 těžce poškozené dělostřelbou Švédů při obléhání Prahy roku 1648.

Mobilní rozhledna Šiška je uměleckým dílem sochaře Čestmíra Sušky, které vzniklo z vyřazené kovové nádrže. Bylo zdarma zapůjčeno městské části Praha 6 na 18 měsíců s tím, že v případě dostatečného zájmu veřejnosti zůstane na tomto místě natrvalo stejně jako vedle umístěný objekt tzv. Kavárny.

Na místě vinice, doložené ve 14. stol., stojí usedlost z konce 18. stol. Na počátku 20. stol. byla rozšířena. Téměř do konce 20. století sloužila k zemědělské výrobě. Koncem 90. let 20. stol. vyhořela. Dnes slouží jako rezidenční komplex.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Na místě paláce stály původně dva gotické domy, levý patřil Rožmberkům, v pravém žil od r. 1372 do r. 1399 stavitel Petr Parléř. Kolem r. 1596 byly domy přestavěny na třípodlažní renesanční palác. Roku 1737 byl barokně upraven A. V. Spannbruckerem. Dnes patří kapitule, které byl vrácen r. 1991.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

Klasicistní pomník na místě údajného hrobu Horymírova koně Šemíka. Vybudován byl v roce 1887 nad kamenem označujícím hrob. V okolí pět dalších kamenů, považovaných za pozůstatek pohanské svatyně.

Rodinnou vilu na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku ve stylu racionální moderny navrhl architekt Otakar Novotný pro učitele Frant. Sequense a jeho choť Zdenu. Vystavěna 1912–1913, v r. 1916 ji koupila rodina Hanušova, které patří dodnes. V bočním křídle fungovaly jesle a rehabilitační středisko.

Usedlost na místě vinice doložené ve 14. století. V roce 1599 starší vinice spojila Dorota Skálová. Barokní usedlost je zde doložena na konci 18. století. Donedávna sloužila k bydlení, dnes pustne.

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.