Turistické cíle v okolí obce Mořina

Usedlost na místě vinice doložené ve 14. století. V roce 1599 starší vinice spojila Dorota Skálová. Barokní usedlost je zde doložena na konci 18. století. Donedávna sloužila k bydlení, dnes pustne.

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.

Pivovar a sladovna postaveny r. 1870, provoz byl ukončen v roce 1883. Zachován technologicky i architektonicky unikátní hvozd a labyrint podzemních chodeb. Objekt není památkově chráněn.

Klasicistní palác z poloviny 19. století vznikl postupnou přestavbou pozdně renesančního domu a raně barokního paláce hrabat Šliků.

Pražská usedlost Slovanka v Prokopském údolí sestává ze dvou budov, stavitelem byl inženýr a profesor František Antonín Herget. Obytná budova pochází z roku 1726, přestavěna byla v roce 1862. Památkově chráněna od roku 1991.

Usedlost Šmukýřka leží v místech vinice Stárka, ve viničních knihách uváděna r. 1695. Vlastní usedlost je poprvé zmíněna r. 1713. Přestavěna v 18. století, r. 1820 klasicistně upravena. Na počátku 20. stol. zde pobýval M. Aleš. Dnes slouží podnikání.

Plastika od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1906. Stojí na barokním podstavci sousoší sv. Václava s anděly od Ottavia Mosta, které se při povodni v roce 1784 zřítilo z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho místě je dnes sousoší sv. Ludmily. Sousoší bylo později vyloveno a je v Lapidáriu hl. m. Prahy.

Sochu Hany Kvapilové vytvořil v letech 1909-1913 z tyrolského bílého mramoru Jan Štursa (1880-1925) na podnět spisovatelky Růženy Svobodové. Byla umístěna na petřínském svahu v Kinského zahradě poblíž budovy Národopisného muzea r. 1914 a do základů pomníku tajně také urna s hereččiným popelem.

Pražský pomník Bedřichu Smetanovi je umístěn u Vltavy na Novotného lávce přímo nad Staroměstským jezem naproti novorenesanční budově bývalé staroměstské vodárny, v níž je nyní umístěno skladatelovo muzeum. Socha od Josefa Malejovského pochází z r. 1984.

Bronzová socha významného českého básníka, spisovatele a novináře Jana Nerudy (1834-1891) se nachází v blízkosti místa jeho narození na malostranském úpatí petřínské stráně. Je dílem prof. Jana Simoty (1920-2007) a byla odhalena 22. října 1970.

Socha významného slovenského politika, spoluzakladatele Československa, generála francouzské armády a významného astronoma Milana Rastislava Štefánika byla r. 1994 umístěna v sousedství hvězdárny na pražském Petříně. Jde o zmenšeninu sochy určené r. 1937 původně pro Bratislavu.