Turistické cíle v okolí obce Heřmanice

Zámek postavil Leopold Krakovský z Kolovrat v letech 1774-5. Sloužil jako správní centrum panství. Po poistavení Nového zámku r. 1828 byl přebudován na samostatné byty. Dnes je zde restaurace.

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Ve 14. stol. zde stávala tvrz, vypálena r. 1469. Za Sigmunda Anděla z Ronovce r. 1540 postaven podélný patrový zámek. Do čtyřkřídlé podoby upraven v 17. stol. za hraběnky Khyslové. R. 1784 za Šporků barokně úpraven a zřízen park.

Původní rokokový zámeček vystavěn v roce 1750. Přestavby v polovině a koncem 19. století i v polovině 20. stol. smazaly jeho původní ráz. V současnosti v majetku Školských sester sv. Františka a je zde umístěn Charitní dům.

Zámek byl přestavěn na počátku 17. století Chotouchovskými z Nebovid ze starší tvrze. Po roce 1717 bylo Dohalskými z Dohalic přistavěno západní křídlo. Roku 1945 byl zámek zestátněn a dnes je zde rekreační a rehabilitační středisko Ústeckého kraje.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.

Hrad pochází asi z přelomu 13. a 14. století. Vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů. Jeho zánik způsobil mohutný požár. Dochovány příkopy a malé zbytky zdiva obvodové hradby.

Empírová pohřební kaple rodu Pachtů z Rájova z roku 1839. Uvnitř snad ještě zbytky barokního zařízení, částečně přeneseného ze sousedního kostela. Po roce 1945 zpustla.

Symbolická hrobka rodu Kustošů ze Zubří, historických majitelů zdejšího zámku, zřízená v l. 1874-1876 kněžnou Vilemínou z Auersperku, na místě staršího hřbitova s použitím starších gotických a renesančních kustošovských náhrobníků. Hrobka pohledově propojena alejí s památnou lípou a areálem zámku.

Husův sbor v Heřmanově Městci je sakrální stavba z let 1927-1929, která byla postavena podle projektu arch. Františka Potůčka pro potřeby církve československé husitské založené na počátku r. 1920. Svému původnímu účelu slouží dosud.

Styl klasicizující moderny. Pochází z roku 1925, architekt Bohumil Kozák. Symetrický objekt s vyvýšenou středovou partií. Ve střední části je halový prostor modlitebny. Nad středem korunní římsa a nad ní atika. Nad středním průčelí bronzový kalich. Na seznamu kulturních památek od r. 1987.

Jezuitská rezidence dokončena r. 1657. Potřebám jezuitů sloužila do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Budova byla přeměněna na faru a později na děkanství. Tomuto účelu slouží dodnes. Patrová, obdélná, v přízemí klenutá budova s renesančními štíty.