Turistické cíle v okolí obce Sobíňov

Hamerská vodní nádrž byla vybudována v l. 1906–1912. Je jednou z prvních přehrad v Čechách se sypanou hrází. Vodní plocha má rozlohu 66 ha a její objem činí přibližně činí 3,67 milionů m³. Využívá se jako zdroj pitné vody pro Chrudimsko.

Vodní nádrž Pařížov je gravitační přehrada na řece Doubravě, vybudovaná z lomového kamene v letech 1910-1913 jako ochrana před ničivými povodněmi. Je gotizujícího vzhledu. V r. 1992 doplněna o vodní elektrárnu s dvěma Bánkiho turbínami. Technická i kulturní památka.

Nádrž Seč je údolní přehrada v Železných horách o délce asi 7 km, hojně navštěvovaná turisty.

Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera, založeného r. 1212 Bočkem z Kunštátu. 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. Dnes je v něm umístěno muzeum knihy a stavitele G. Santiniho.

Bývalá tvrz, dnes dům č. p. 276, patří k nejstarším domům ve městě. Byla postavena kolem roku 1300 v blízkosti farního kostela sv. Prokopa hamerníkem Kuncmanem. V 19. století upravena na školu, od roku 1937 městské muzeum.

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.

Původní trať z konce 19. a začátku 20. stol. Po r. 1948 trať na mnoha místech přeložena. S úpravami souvisí i výstavba některých nových viaduktů. Kamenný železniční viadukt u Žďáru nad Sázavou vystavěn r. 1953. R. 2012 provedena rekonstrukce viaduktu.

Starý židovský hřbitov byl založen asi v polovině 18.století, kdy se v Dřevíkově usadila kolonie Židů. Hřbitov byl původně poloviční, obehnán roubením. Později rozšířen a opatřen klenutým vjezdem. Hřbitov je volně přístupný.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Kamenná mohyla postavená podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Stavitelem byl ing. Josef Šupich a slavnostně odhalena v září 1874. V roce 2003 provedeny rozsáhlé restaurátorské práce. Práce vedli restaurátoři Petr Máša a Jaroslav Máša.