Turistické cíle v okolí obce Věž

Pro lokalitu Zichpil jsou typické menší domky chudých řemeslníků z 80. l. 18. stol. - poč. 19. stol. Z roku 1785 pochází toleranční kostel. Od 60. l. 20. stol. byly domky bourány, zbytek chátral. V l. 2009 - 2012 byla provedena rekonstrukce Nápravníkova stavení, r. 2012 byl otevřen skanzen Zichpil.

Pomník „Sklo a kámen“ se od r. 1992 nacházel v parčíku na náměstí Trčků z Lípy před radnicí jako symbol sklářské a kamenické historie města Světlá nad Sázavou. Autorem tohoto uměleckého díla byl akademický sochař Roman Podrázský. Pomník byl však v letech 2021-2023 odstraněn.

Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.

Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".

Renesanční tvrz z 16. století tvoří jádro jihovýchodní části dnešní usedlosti čp. 4. Tvrz zcela přestavěna, dochovaly se některé druhotně použité kamenické detaily a pozůstatek příkopu na východní straně.

Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Robustní žulový smírčí kříž středověkého původu s okosenými hranami břeven. Horizontální břevno má delší než vertikální, z obou stran má rytinu šípu či šipky do kuše. Údajně označuje místo, kde byl fatálně postřelen mladík při potyčce o dívku či o dědictví. Památkově chráněný je od roku 1958.

Plochý kámen s odlomeným rohem a letopočtem 1507 na břevně.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755. Stojí na čtyřbokém podstavci s rytými rámy. Postava světce v mírně nadživotní velikosti stojí na oblacích. Má tradiční podobu - kanovnické roucho s biretem na hlavě a svatozář tvořenou 5 zlatými hvězdami. Památkově chráněna od roku 1958.

Vrcholně barokní vápencová socha sv. Jana Nepomuckého z doby mezi lety 1720 až 1730. Postava světce je v životní velikosti, oblečená je v typické kanovnické roucho, na hlavě má biret. Socha byla značně zvětralá, proto v letech 2016 – 2017 prošla rekonstrukcí. Památkově chráněná je od roku 1958.

Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.

Středověká venkovská chalupa byla postavena v 16. stol. (tedy její nejstarší část). Je jednou z nejstarších dochovaných staveb tohoto typu. R. 1999 prošla celkovou rekonstrukcí, při které byla objevena dymná jizba s horním větracím otvorem. Od r. 2002 je v chalupě v provozu antikvariát.