Turistické cíle v okolí obce Skála

Památkově chráněná přehrada, postavena pod soutokem říčky Hejlovky a Jankovského potoka v l. 1921–27 podle projektu Josefa Řeřichy. Hráz dlouhá 118 m je z lomového kamene. Objem nádrže je 2,32 mil. m3 a plocha hladiny 38 ha.

Vodní nádrž Vřesník je vyrovnávací nádrž na řece Želivce z let 1925-1928, která se nachází necelý kilometr východně od Želiva u osady Vřesník. Slouží k částečnému vyrovnání průtoků pod elektrárnou Sedlice. Kamenná hráz o délce 78,7 m a výšce 9,5 m vytváří jezero o rozloze 17 ha.

Terénní náznaky hradu postaveného kolem r. 1376 na ostrožně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka. Zanikl asi v 15. stol. Ves Zahrádka zatopena vodní nádrží, zachován jen kostel na protějším břehu.

Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.

Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.

Židovský hřbitov z počátku 17. století, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1652. Na ploše 943 m2 je cca 250 náhrobků převážně žulových stél barokního typu. Ruiny průchozí márnice jsou v západní části zdi.

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Židovský hřbitov ve Světlé byl založen roku 1886 jako náhrada za zaniklý starý hřbitov. Poslední zesnulí zde byli uloženi těsně po II. světové válce. Stojí zde 170 náhrobků s německými, hebrejskými i českými nápisy a náhrobky ze zrušených hřbitovů v okolí. Hřbitovní domek byl zbořen před rokem 1980.

Židovský hřbitov založen v 17. století původně jihozápadně za městem, nyní přímo sousedí s novým městským hřbitovem v Barborce z r. 1974. Zachováno na 200 náhrobků z doby od r. 1679 do 2. světové války. Po r. 1991 včetně márnice Pražskou židovskou obcí opraven, trvale volně přístupný.

Hřbitov téměř čtvercového půdorysu, obehnaný zbytky kamenné hřbitovní zdi. Dochovalo se zde 55 náhrobků z 18. až 20. století. Nejstarší čitelný je z roku 1834, nejmladší z 18. března 1939. Náhrobky mají nápisy hebrejské, německé i české. Torzo obřadní síně stojí v severozápadním rohu hřbitova.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.