Turistické cíle v okolí obce Břevnice

Slohově nevýrazná budova drobného zámku z 18. století až počátku století 19. Později využíván k šlechtitelským a obytným účelům, přičemž byl nevhodně upravován. K nepřístupnému objektu přiléhá park z 19. století s památnou borovicí Jeffreyovou.

Zámek ze 17. stol., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. stol. barokně přestavěn Vilémem. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobrzenskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze někdy po roce 1651 Janem Menclem z Bernfelsu. Roku 1948 získala zámek do majetku obec, ve druhé polovině 20. století byl užíván ke kulturním účelům a jako mateřská škola.

Kostel církve evangelické postaven v letech 1844 - 1847. Modlitebna bez věže postavená dlouho po tolerančním. Postavena na kraji obce, obklopena hřbitovem. Obdélný půdorys lodi, půlkruhové presbyterium. V ose kostela v jeho závěru kazatelna. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

Původní barokní zámek vystavěn v l. 1717–20. Koncem 19. století vyhořel. Při opravě přestavěn na školu a jako škola sloužil až do roku 1992. V roce 2007 zámek zakoupil Petr Rudolf Vančura, zpřístupnil některé místnosti a zámek začal plnit funkci muzea a začaly se zde konat koncerty.

Zaniklá tvrz postavená patrně ve 14. stol. V Brodě se zmiňují dva dvorce; jeden s tvrzí držel r. 1382 Jan Cvik Kutnohorský, r. 1391 se majiteli stali Heřman Mauer z Hory a Ondřej Rábl z Močovic. Tvrz zanikla za husitských válek. Na druhém dvorci seděli v 15. stol. vladykové Hadrpurkové ze Sobučic.

Havlíčkův dům (dříve zvaný hankovský či rolandovský) byl postaven v 16. stol. v renesančním stylu. Poničen dvěma požáry byl r. 1871 upraven arch. F. Schmoranzem v novogotickém stylu. R. 1832 dům koupil otec básníka K. H. Borovského, jenž zde žil. Dnes je v domě muzejní expozice věnovaná jeho životu.

Trojkřídlý patrový zámek v pseudogotickém stylu, vzniklý v r. 1838 přestavbou barokního zámku upraveného v l. 1658–1661 ze starší tvrze. Po roce 1945 politická škola a později zvláštní internátní škola. Dnes luxusní hotel v soukromých rukou.

Hnátův kámen je vsazen v čele mostu přes řeku Sázavu (most získal dnešní podobu v l. 1852-1855). Kámen označuje podle pověsti místo, kde byl r. 1427 svržen a ukamenován zrádný hlásný Hnát.

Původní klasicistní hrobka vystavěná počátkem 19. století hrabětem z Unvertu a následně přebudovaná hrabětem Eugenem Sylva-Tarouccou na pohřební kapli. V kryptě dodnes spočívají ostatky této rodiny.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.