Turistické cíle v okolí obce Břevnice

Raně gotický jednolodní kostel z přelomu 13. a 14. století s hranolovou věží z roku 1833 v průčelí. Třípatrová věž vysoká 33 metrů je završena jehlancovou střechou. V ose lodi pokračuje pravoúhlý presbytář se sanktusníkem a na něj navazuje pravoúhlá márnice. Památkově chráněný od r. 1958.

Původně gotický kostel r. 1734 přestavěn. Jednolodní, obdélníkového půdorysu, s hranolovitou věží. Presbytář uzavřen barokním štítem. Triumfální oblouk lomený, relativně vysoký. K patě triumfálního oblouku přizděna kamenná křtitelnice. Uprostřed střechy oplechovaná věžička čtvercového průřezu.

Původně kostel ze 13. století, opevněn roku 1280. Několikrát vyhořel (v letech 1643, 1674, 1679, 1780). Po požáru r. 1873 byl na jeho místě r. 1880 postaven novogotický kostel podle projektu B. Waschmanna.

Kaple údajně připomínána v 11. stol. R. 1265 románský, r. 1384 již gotický kostel. Původní kostel r. 1893 z velké části zbourán a v l. 1894–95 vystavěn kostel v novogotickém slohu. Některé části zdí zachovány z původního kostela. Zařízení kostela většinou novogotické.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Původně jednolodní obdélný gotický kostel ze 13. stol., dochován raně gotický čtvercový presbytář. Kolem r. 1653 rozšířena loď, nad vstupním průčelí postaven barokní štít. Po požáru r. 1862 přestavěn, r. 1912 zvýšena věž. Loď je plochostropá, kněžiště má křížovou klenbu. Zařízení z 2. pol.19. stol.

Empírový kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1819. Novogotická hranolová věž s opěráky vystavěna r. 1868. Budova kostela spolu s přístavky sakristie s předsíní, oratoří a dvěma bočními oltáři tvoří v podstatě osmiúhelník. Kostelní zvony zrekvírovány během 2. svět. války, mobiliář novodobý.

Původní kostel byl postaven v 2. pol. 12. stol. v románském stylu. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. V druhé pol. 17. st. pak při barokní přestavbě byla přistavěna věž. Hřbitov obepínající kostel byl zrušen v r. 1901.

Barokní kostel z let 1639 -1642 na základech gotického hornického kostela ze 14. století; první zmínka o něm je z roku 1319. Poškodila jej povodeň 1635, požár 1662 a povodeň 1714. V polovině 19. století byl kostel zkrácen při budováním mostu přes řeku Sázavu. Současnou fasádu získal v roce 1890.

První písemná zpráva o kostelu pochází již z roku 1265. V r. 1350 připomínán jako farní. V roce 1692 přistavěna věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Věž má podsebití. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

Kostel sv. Markéty je gotického původu z 1. poloviny 14. století, upravený pozdně goticky. Dochovány nástěnné malby z 15. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 také chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Mikuláše pochází z první pol. 14. stol. Věž přistavěna r. 1811. Jednolodní, původně gotický kostel obdélného půdorysu. Odsazený polygonální závěr a přízemní sakristie. Hranolovitá věž s cibulovitou bání. Kostel památkově chráněn od r. 1963.