Turistické cíle v okolí obce Krásný Les

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.

Přírodní rezervace Kozí vrch. Jde o dominantní skalnatý masiv, trachytový kopec s významnými teplomilnými lesními porosty a květenou na ploše 36,86 ha. Chráněn již od r. 1983 a od r. 1993 součástí CHKO (chráněné krajinné oblasti) České středohoří.

Stavbu zámku v Březnici zahájili pánové z Bünau počátkem 17. století. Roku 1603 bylo dokončeno dnešní západní křídlo, zvané starý zámek. Novější část se čtyřmi nárožními věžemi pochází z 18. století, současnou podobu získala v následujícím věku. Po devastaci v 90. letech obnoven pro potřeby NPÚ.

Zámek vystavěný r. 1708 Ignácem Vratislavem z Mitrovic. Přestavěn r. 1745. Od r. 1931 vlastnilo zámek město Ústí n.L. Ve 2.pol. 20.stol. sloužil zámek potřebám státního statku. Dnes ve velmi zchátralém stavu.

Křížek zde byl postaven již r. 1835, původně zde byl dřevěný kříž bez figury Krista. Podle záznamů jej měl nechat postavit správce Krüpfer. Později, někdy před r. 1939, byl kříž nahrazen novým, zřejmě železným, s figurou Krista. Postupně zchátral. Obnoven r. 2011 z Fondu Pavly a Petra Redlichových.

Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.

Nejstarší české horní město v Krušných horách vzniklo u původně povrchového naleziště cínu. Poprvé je písemně doloženo k roku 1305. Několikrát vážně poškozeno válkami a požáry. MPZ chrání solitéry (hrad, kostely) i celkovou hmotovou skladbu městečka.

Zřícenina gotického hradu založeného za Jana Lucemburského. První zmínka z roku 1319. Později patřil pražskému arcibiskupství. V roce 1526 vyhořel a nebyl již obnoven. Zachovaly se zbytky jádra s věží, obvodové hradby a část obytné věže na předhradí.

Zámek vystavěn v 16. století na místě staršího hradu. Nejvýznamnější představitelé panství byli rytíři z Bünau.

Komplex, vzniklý v 80. letech 20. stol. propojením starších lázeňských domů z počátku 19. století, dostavby z přelomu 19. a 20. století a nových křídel. Hlavní část teplického lázeňského provozu. Ze starších objektů se zachovaly převážně jen obvodové zdi.

Rozhledna s restaurací byla postavena r. 1897 k 30. výročí panování Františka Josefa I., vybudoval ji Horský spolek. Po 2. sv. válce rozhledna zchátrala, od poč. 90. let 20. stol. v soukr. vlastnictví, nevyužívána. Opravena novým majitelem a otevřena v dubnu r. 2014.

Renesanční hospodářský dvůr s obytnou částí – tvrzí, později nazývanou zámek, byl založen ve 2. pol. 16. stol. za Gyntera z Bynu (Güntera z Bünau). Renesanční dvoukřídlý zámek s věží tvoří severozápadní část poplužního dvora. Od léta 2016 po obnově zpřístupněn veřejnosti.