Turistické cíle v okolí obce Tisá

Socha patrona plavců svatého Vojtěcha na skalce nad břehem Labe mezi Dolním Žlebem a Čertovou Vodou na katastru Prostředního Žlebu pochází z 18. století, na soklu nese dataci 1756. Lodníci se zde loučili a vítali s vlastí.

Vrch Špičák leží v centru přírodního parku Východní Krušné hory. Pod vrcholem stávala turistická chata, zdnes v ruinách. Na východním úpatí puklinová jeskyně. Na loukách na úpatí rostou chráněné rostliny, z vrchu je široký kruhový rozhled.

Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.

Starokatolický kostel postavený roku 1934 získala po odsunu pův. německých farníků r. 1945 čs. církev a r. 1958 církev pravoslavná. Od r. 1976 depozitář okresního muzea. Od požáru v září 1989 v troskách, zřícenina po r. 1990 vrácena starokatolické církvi, r. 2008 prodána soukromé firmě.

Kamenný silniční most z druhé poloviny 16. století, vystavěn ve stylu pozdní gotiky na místě staršího mostu zničeného povodní. Na mostě je barokní sousoší M. J. Brokofa, představující české patrony – sv. Víta, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1443. Kruhové tvrziště o průměru 23 až 24m, na něm obdélná budova. Počet pater budovy neznámý. Sklepy byly valeně zaklenuty.Tato podoba byla až do r.1883. Pak veškeré dochované zdivo sneseno a sklepy zasypány.

Prohlídková štola Starý Martin leží v krušnohorské stráni nad městem Krupka. Zpřístupňuje ukázku nejdelší žíly cínové rudy na našem území a způsobu její těžby. Vstupní objekt leží u silnice na Horní Krupku a horský hřeben. Od r. 2019 památka UNESCO.

Rozhledna postavená roku 2009 na vrchu Sedlo, vystupujícím z horní obytné části Střekova (někdejších Novosedlic) poskytuje zajímavé výhledy na téměř celé město. Kombinovaná stavba s vnějším schodištěm nahradila válečnou protileteckou pozorovatelnu.

Střížovický vrch patří do fytogeografického okresu Lounsko-labské středohoří. Je charakterizován svažitým reliéfem v pahorkatinném vegetačním stupni, relativně teplým klimatem a dlouhodobým zemědělským využíváním.

Potok pramenící na svahu Bynoveckého vrchu jihovýchodně od Arnoltic. Za obcí vtéká do skalního kaňonu, který připomíná nedaleké soutěsky na řece Kamenici. Říčka působí nevině, ale po bouřích se z ní stává divoká bystřina.

Pravděpodobně královský hrad střežící labskou cestu připomínán 1283. Počátkem 17. století přestavěn na zámek, 1814 opuštěn, 1895 na jeho místě postavena vila. Po roce 1945 mateřská škola, dnes sídlo soukromé firmy. Zachovány zbytky hradeb a kamenný most.

Secesně-maurská budova z roku 1907 sloužila původnímu účelu do obsazení pohraničí roku 1938. Dnes opět patří židovské obci, slouží mimo jiné pro výstavy.