Turistické cíle v okolí obce Tisá

Kamenný renesanční můstek z r. 1561 přes Jílovský potok s extrémně vysokou klenbou (kvůli průchodu dřeva při plavení) a dochovanou čedičovou dlažbou. Mostek je dlouhý 18 metrů, široký 4 metry, nad hladinou potoka se klene ve výšce 6,7 metru, převýšení oblouku ve středu činí 1,5 metru.

Rozlehlá novorenesanční vila palácového typu v anglickém parku, postavená 1897–9 dle projektu H. Miksche z Vídně pro podnikatele Carla Friedricha Wolfruma. V majetku rodiny do 1945, poté sídlo rozhlasového studia Ústí n. Labem. Od r. 2005 kulturní památka.

Budova byla postavena v l. 1929-31 Franzem Petschkem podle plánů Paula Brockhardta. Jde o francouzskou barokně klasicistní stavbu. Bývala sídlem policejního prezidia během 2. sv. války, v 2. pol. 20. stol. sídlem Pionýrského domu, později Školského úřadu. Dnes ve vlastnictví České školní inspekce.

Vila jednoho z nejbohatších podnikatelů v uhelném průmyslu v severočeské hnědouhelné pánvi v representační ulici někdejšího centra obchodu a překládky hnědého uhlí monarchie i I. republiky. Rozlehlý objekt dnes slouží knihovně.

Palácová vila představitele první generace ústeckých Petschků byla postavena v tehdejší Stromovce roku 1890. Úpravy z let 1902 a 1934. Po roce 1938 sídlo německých úřadů, po roce 1945 orgánů KSČ. Od konce 80. let městská obřadní síň a umělecké škola.

Výletní restaurace ve stylu romantického hrádku na vrcholu děčínské Pastýřské stěny byla otevřena 1. 6. 1905. Naštěstí byla ušetřena devastace v 90. letech 20. stol. V letech 1983–1994 sem vedl z nábřeží výtah, na jeho místě je od r. 2012 nástup na zajištěnou lezeckou stezku, tzv. ferratu.

Renesanční tvrz, poslední pozůstatek zdemolovaného poplužního dvora děčínského panství. Dvůr vznikl na přelomu 60. a 70. let 16. století. Zachovalý objekt tvrze byl včleněn do nákupního centra jako jeho provozní zázemí.

Barokní komplex loveckého zámečku a zbrojnice (dnešní střední rizalit a navazující kolmá křídla k západu) postavený r. 1735. Později (rozšířený o boční křídla k severu a jihu) sloužil jako správní centrum thunovského panství, po II. světové válce se stal sídlem muzea, zbrojnice pak pobočkou archivu.

Kamenný pomník, postavený na návsi ve Stradově ke 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova. Ta proběhla koncem srpna 1813 mezi napoleonskou armádou a spojenými vojsky Ruska, Pruska a Rakouska.

Replika pomníku z roku 1952, který stál asi 800 m jihovýchodně na katastru zaniklých Hrbovic. Původní pomník z roku 1926 odstřelen 21. 6. 1941, zachovala se řada darovacích kamenů z míst se vztahem k husitství. Dnešní pomník odhalen roku 2000.

Pomník zvaný obecně Rakouský patří ve skutečnosti generálu Jeronýmu Colloredo-Mansfeldovi. Příslušníci jeho jednotky a příbuzní jej nechali postavit podle návrhu pplk. Querlonda r. 1825. Spolu s ostatními pomníky bitvy rekonstruován poč. 70. let 20. stol.

Pomník postavený ve formě kamenného obelisku roku 1913 ke 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova připomíná generála von Kleist, velitele pruského sboru, který svým nečekaným příchodem 30. 8. 1813 odřízl francouzské armádě ústupovou cestu do Saska.