Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Svádov

Poslední zbylý objekt někdejšího panského (později městského) dvora s tvrzí v kdysi samostatné obci na kopci severozápadně nad centrem Ústí nad Labem.

Kolonie dělnických domů na východním okraji areálu továrny. Celkem 67 jich vzniklo mezi rokem 1867 a počátkem 20. století v novogotickém stylu podle projektu továrního architekta R. Langse. Část objektů zanikla po bombardování a při poválečné devastaci.

První labský most na území Ústí nad Labem byl předán do provozu 1. 1. 1874. Šlo o v Česku neobvyklou konstrukci patrového mostu, na jehož horním podlaží vedla železniční trať, zatímco dolní podlaží sloužilo silniční dopravě. Celková délka mostu činila 310,637 m.

Litoměřický koncentrační tábor byl zřízen jako zdroj pracovní síly pro sousední nacistickou podzemní továrnu Richard v bývalých dělostřeleckých kasárnách Čsl. armády v květnu r. 1944. Táborem prošlo asi 14 000 vězňů. Přeživší byli propuštěni na svobodu 5. 5. 1945. Po válce zde byly sklady ČSLA.

Další z řady městských paláců v severní části středověkého Benešova nad Ploučnicí. Stojí mezi Horním zámkem a farním kostelem. Postaven 1552 pro Friedricha ze Salhausenu, později patřil některému z majitelů Konojed. Od roku 1705 špitál, dnes prázdný.

Evangelický kostel v Ústí nad Labem byl postaven v letech 1904–06. Nahradil první modlitebnu, zřízenou po úplném zrovnoprávnění nekatolíků. Stavba spolufinancovaná souvěrci z Německa postavena v novorománském stylu, vnitřní zařízení s názvuky secese.

Kostel byl postaven v l. 1950–1951 farním sborem Českobratrské církve evangelické pod vedením duchovního Jaroslava Opočenského. Projekt kostela vypracoval architekt Bohumil Bareš. R. 1987 byla ke kostelu přistavěna věž.

Kostel Jména Panny Marie ve stylu individualistické moderny stojí nad levým břehem Jílovského potoka v Bynově, nejzápadnější části Děčína. Vysvěcen byl roku 1933, obnoven roku 1992. Od roku 1996 se zde konají pravidelné bohoslužby.

Původně gotický kostel prošel řadou přestaveb a rozšíření: loď 1699, sakristie 1777, empírová přestavba 1834, věž 1875. Po II. světové válce bez využití chátral, v 90. letech 20. století obnova exteriéru. U sakristie pomník padlým z I. světové války.

Empirový farní kostel v Liběšicích nahradil po požáru starší stavbu, připomínanou poprvé ve 14. století, z níž se zachovala hlavní věž.

Církvický filiální kostel Nanebevzetí P. Marie je poprvé zmiňován r. 1352. Dnešní barokní stavba pochází z r. 1701. Kostel nemá věž, pouze sanktusník. Jde o jednolodní orientovanou stavbu s odsazeným polygonálním presbytářem. Při severním boku je sakristie s emporou. V sousedství stojí zvonice.

Barokní kostel poprvé zmíněný r. 1645, několikrát přestavěn, pří poslední přestavbě r. 1898 stavitelem Stibral mimo jiné přistavěl věž.