Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Svádov

Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně přestavěn v roce 1870 v srdci vsi Proboštov.

Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.

Filiální katolický kostel postavený r. 1939 v tehdy samostatné obci za výrazného přispění podnikatele Georga Schichta, který vlastnil palácovou vilu v přilehlé části Ústí n. Labem. Od r. 1968 chátral bez využití, opraven r. 1992. Jde o jednolodní tradicionalistickou stavbu s gotizujícími prvky.

Pro příměstskou obec, v níž nalezli bydlení dělníci z továren v tehdy sousedním Ústí nad Labem, byla zřízena samostatná farnost. V letech 1905–1906 získala kostel a faru v eklektickém, převážně novorománsko-novogotickém slohu. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel z let 1679–83 nahradil staršího předchůdce, zřejmě ze 14. století. Zdemolován 28. 4. 1975, aby uvolnil místo velkolepému památníku Rudé armády. Místo něj prostor hyzdilo provisorní ocelové monstrum, nahrazené po roce 1990 dřevěným křížem.

Na místě původního kostela ze 14. stol. postavil Chr. Lagler 1717–21 barokní jednolodí se západní věží. Obklopen zdí bývalého hřbitova se zbytky náhrobků a márnice. Fara z r. 1733 severovýchodně pod kostelem, dále na sever kamenný kříž z r. 1801.

Snad na místě staršího předchůdce (doložen 1383), přestavěného 1662, postaven 1734–7 Chr. Laglerem barokní kostel. Původně obklopen hřbitovem se čtyřmi nárožními výklenkovými kaplemi, z nichž jihovýchodní zanikla při stavbě nové silnice.

Na místě starší stavby, ze které snad pochází věž v ose západního průčelí, byl v letech 1735–43 postaven velký pozdně barokní jednolodní kostel. Původně byl obklopen hřbitovem, u jehož jižní zdi stojí bývalá fara.

Původně gotický kostel z 15. stol. uprostřed řadové lesní vsi lemující komunikaci. Barokně přestaven v r. 1692. Opraven koncem 20. století.

Původně gotický kostel ze 14. století, upravený po požáru roku 1592, byl s výjimkou západní věže nahrazen roku 1776 pozdně barokní novostavbou. Po roce 1945 chátrá, v posledních letech obnovena střešní krytina. Asi 100 m od něj mohutná raně barokní sýpka.