Turistické cíle v okolí obce Hliňany

Dnes již zaniklý hrádek, který připomínají pouze nerovnosti terénu.

Zříceniny zámku. Tvrz ze 14. st. přestavěl Jan Rút z Dírného na renes. zámek . F. V. Rajský jej před r. 1770 přestavěl barokně. Před r. 1843 Schwarzenbergové zrušili rytířský sál s freskami a zbořili záp. křídlo. Nový majitel připravuje rekonstrukci.

Mohutná znělcová kupa nad řekou Bílinou, jedna z největších v Evropě (539 m n. m.), dílo sopečné činnosti a následné eroze. Od roku 1977 přírodní rezervace s chráněnou plochou 23 ha, od roku 1996 tudy vede naučná stezka.

Cihlová boží muka pocházejí z konce 18. nebo z 19. století. Postupem času zchátrala a hrozilo jejich zřícení, roku 2011 byla obnovena.

Kamenný kříž s hranolovým podstavcem bohatě zdobeným reliefy s převážně christologickou tematikou (Křest, Kladení do hrobu, Nanebevstoupení, Ecce homo, Kristus na hoře Olivetské a Panna Marie Pomocná) stojí u silnice z Horních Zálezel do Proboštova od roku 1831.

Pravděpodobně renesanční sloup s reliéfem patrona města sv. Vavřince na náměstí u někdejší Bílinské brány v Duchcově. Na ostatních stranách vrcholové kaplice další reliéfy.

Zámek vystavěl pl. Jakub von Wimmer ve 2. pol. 18. stol. Od r. 1804 vlastnil zámek J. A. Lexa – až do r. 1918. Na poč. 20. stol. došlo k posledním stavebním úpravám a také k secesní přístavbě na východním boku. Od r. 1948 je zámek majetkem státu.

Empírová poštovní stanice s pohostinstvím a stájemi byla postavena roku 1817 ústeckým poštmistrem J. M. Ulbrechtem. Díky dochovanému původnímu provoznímu příslušenství patří k ojediněle dochovaným památkám komunikačního stavitelství té doby.

Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.

Budova první české střední školy na Teplicku vznikla mezi l. 1921 (projekt L. Skřivánka) a 1927 (otevření) v pozoruhodných formách tzv. národního slohu inspirovaného kubismem. Svému účelu slouží s výjimkou období německého záboru pohraničí dodnes.

Zaniklé hradiště na cestě z Míšně do Čech zmiňované v roce 993. Zaniklo pravděpodobně ve 12. nebo 13. stol. Nejpravděpodobnější lokací je Horka u Chlumce, na nejvyšším místě stojí barokní kaple Nejsvětější Trojice.

Kaple na známé tzv. Chlumecké cestě z vnitrozemí přes Krušné hory do Saska. Tato kaple bývá spojována s významnou bitvou u Chlumce r. 1126.