Turistické cíle v okolí obce Hliňany

Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.

Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.

Kamenný památník na jižním úpatí kopce Horka na východním okraji Chlumce. Postaven ke 100. výročí porážky francouzské armády spojeneckými vojsky koncem srpna 1813 podle projektu J. Schneidela. Uvnitř bývalo malé museum, po roce 1945 prostor prázdný.

Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.

Trojobloukový most z lomového kamene v ryze utilitárním duchu bez ozdob a ornamentů převádí přes potok Bouřlivec někdejší silnici z Hostomic do Duchcova. Byl postaven v polovině 19. století spolu se silnicí, nedávno opraven.

Pětiobloukový kamenný most přes Bílinu (Bělou) v Brozánkách pochází pravděpodobně z konce 18. století. Několikrát upravován, v 70. letech 20. století funkčně nahrazen souběžnou betonovou lávkou a rekonstruován. Převádí přes řeku turistickou stezku.

Kamenolom byl těžen v posledních stoletích před Kristem na severozápadním úbočí vrchu Lovoš. Dodnes se zde zachovala řada nepřehlédnutelných jam a sejpů plných kamenných pozůstatků křemenného porfyru z pravěké těžby, používaného k výrobě mlýnků-žernovů.

Jako náhradu za nevyhovující hrad si majitelé Kamýka postavili západně od něj sídlo v areálu panského dvora. Po třicetileté válce přestalo sloužit šlechtě a postupně zpustlo. Současná budova z roku 1865, dnes soukromý majetek.

Zříceniny hradu vystavěného z pověření Jana Lucemburského před r. 1319. Často střídal majitele. Kolem r. 1547 přestavěn. Za třicetileté války jej dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž.

Kamýk je strmý, čedičový vrch stojící severně od Litoměřic. Arch. nálezy od neolitu až do středověku dokladují osídlení kopce. Vzhledem k terénu není vhodný k obývání, o hradiště zřejmě nešlo, snad zde bylo kultovní místo.

Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.