Turistické cíle v okolí obce Hliňany

Secesní kostel církve Československé husitské postavený v roce 1902 podle projektu drážďanských architektů Graebnera a Schillinga.

Drobný secesní kostel s vysokou věží si lovosičtí evangelíci postavili roku 1905. Po roce 1945 ho získala nynější církev čs. husitská, vzhledem k minimální údržbě však značně zchátral. V letech 2008–2009 opravena věž.

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Kostel německé evangelické církve postavený roku 1901 podle projektu drážďanského ateliéru Schilling – Gräbner. Po II. světové válce sloužil českým evangelíkům, později skladiště. Demolován roku 1987 v rámci připravované likvidace celých Chabařovic.

Stavba novogotického kostela začala položením základního kamene 7. 12. 1905, vysvěcen byl 1. 11. 1907. Budovu projektoval Paul Lange z Vídně, je zajímavá především dvoupodlažním uspořádáním s hlavním sálem v patře. Opraven v 90. letech 20. století, dnes bez využití.

Pomník ve formě obelisku s koulí na vrcholu, postavený roku 1911 v rámci příprav na oslavu 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova. Umístěním proti Juchtové kapli připomíná oběti na francouzské straně.

Prosté šlechtické sídlo v někdejší samostatné obci, dnes součásti Ústí nad Labem. Charakterem a dobou vzniku stojí na pomezí tvrze, panského domu a zámečku. Je v soukromých rukou a prošlo rekonstrukcí ukončenou r. 2020. Majitelé zájemcům na požádání umožňují prohlídku.

Pavilon nad Hadím pramenem v centru Šanova byl postaven 1838–1839 v pozdním empíru. Jedna z mála dochovaných empírových lázeňských budov ve městě. Přestavěny v 70. letech 20. století, v 90. letech opuštěny, budova dnes prázdná a chátrající.

Původně tvrz přestavěná na zámek ve stylu holandské renesance. Z důvodu založení radovesické výsypky srovnán se zemí.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.