Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Předlice

nebo vyberte

Ústí nad Labem-Předlice

Ústecký kraj,  Ústí nad Labem  (UL)
Nalezeno celkem 329 záznamů, 2 / 28 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 česká mateřská, obecná a měšťanská škola
195.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.
 Chlumec
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Chlumec
Zaniklé hradiště na cestě z Míšně do Čech zmiňované v roce 993. Zaniklo pravděpodobně ve 12. nebo 13. stol. Nejpravděpodobnější lokací je Horka u Chlumce, na nejvyšším místě stojí barokní kaple Nejsvětější Trojice.
 Chlumecká kaple
Habartice
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Krupka
Kaple na známé tzv. Chlumecké cestě z vnitrozemí přes Krušné hory do Saska. Tato kaple bývá spojována s významnou bitvou u Chlumce r. 1126.
 Chotkovská hrobka
140.0 m. n.m.
Valtířov
sakrální památky - kaple, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Velké Březno
Cihlová novogotická stavba z roku 1869, postavená v severním cípu bývalého hřbitova u kostela sv. Václava hraběnkou Marií Chotkovou, roz. Berchtoldovou pro jejího zemřelého manžela Karla Chotka. Sloužila jako pohřebiště dalších velkobřezenských Chotků.
 Císařská rozhledna
701.0 m. n.m.
Karl Weis Warte, Nakléřov
věž - rozhledna, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrovice
Nad Nakléřovským kostelem sv. Jakuba byla r. 1913 postavena ke 100. výročí bitvy s Napoleonem kamenná rozhledna. Zpočátku byla nazývána Císařská, později na památku ústeckého propagátora turistiky Karla Weise. Zřítila se r. 1944 po zimní bouři.
 Děčínský Sněžník
717.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Sněžník
Kamenná rozhledna vysoká 33 m se nachází na nejvyšším vrcholu Česko-saského Švýcarska od roku 1864, kdy ji nechal postavit kníže Thun v rámci budování sítě triangulačních bodů mocnářství. Roku 1936 zde byl poprvé v Čechách přijat televizní signál.
 Diecézní muzeum
160.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Pozdně gotický dům z roku 1513, postavený na raně gotických základech. Na dvoře je k ohrazení přistavěn další dům s pozdně gotickým štítem.
 divadlo
220.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Teplice
Novorenesanční budova městského divadla z r. 1874 vyhořela do základů r. 1918. V letech 1919–1924 na jejím místě podle návrhu R. Bitzana z Drážďan vznikla největší divadelní budova v Čechách mimo Prahu, rekonstruovaná v 90. letech 20. století. Nyní Krušnohorské divadlo.
 Divadlo Karla Hynka Máchy
160.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Městské divadlo v klasicistním stylu bylo postaveno r. 1822 (arch. Josef Gaube). R. 1923 bylo divadlo rozšířeno do Gebhardovy uličky. Od r. 1945 Divadlo K. H. Máchy. R. 1969 bylo divadlo v havarijním stavu uzavřeno. Roku 1979 se zřítila severní stěna jižního křídla. Rekonstrukce v l. 1989 - 1991.
 Doubravská Hora
393.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, příležitostně, Ústecký kraj, Teplice-Trnovany
Hrad z roku 1478. V 17. století opatřen barokním opevněním. V roce 1626 vyhořel a roku 1639 poškozen dělostřelbou. Císařský výnos o boření hradů nařídil v roce 1655 jeho zboření. Do r. 1791 pustý. Koncem 19. století romanticky opraven.
 dům č. p. 41
160.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Dvoupatrový dům postavený kolem r. 1500, upraven renesančně, přestavěn v 19. století. Zachována gotická dispozice se střední zdí, mázhausem a zadní komorou. V místnostech původní klenby, portály. V patře dřevěný kazetový strop ze zámku v Prunéřově.
 dům Dvojče
160.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Jeden z nejstarších dochovaných měšťanských domů v Litoměřicích, jehož datování kolísá od 2. poloviny 15. ke 2. čtvrtině 16. století. Ukrývá se ve dvoře renesančního domu v Jezuitské 12/4. Při rekonstrukci r. 1984 byla obnovena rozlehlá srubová místnost v patře.