Turistické cíle v okolí obce Želénky

Goticko-renesanční kostel postavil s využitím zdiva románské baziliky v letech 1549-68 Volf z Vřesovic. Dnešní stav je výsledkem novogotické přestavby z poč. 18.stol. Od roku 1950 slouží potřebám pravoslavné církve.

Barokní kostel vystavěný na na troskách vyhořelé fary v letech 1736 až 1738 italským architektem Octaviem Broggiem. Ve 2. pol. 20. století se Vtelno stalo památkovou zónou, kde byly v lapidáriu uloženy zachráněné památky z Mostu a jeho okolí.

Novogotický kostel byl postaven městem Šanov v l. 1862-1877 podle plánů arch. Heinricha von Ferstela, předního vídeňského architekta. Stavba filiálního kostela byla krom pozemku financována z darů a dobrovolných sbírek. Samostatným farním kostelem od r. 1892. Kostel je zasvěcen sv. Alžbětě Durynské.

Pozdně gotický kostel (1518), upravovaný a rozšiřovaný před třicetiletou válkou. Uvnitř nejstarší dochované zpodobnění Martina Luthera na českém území.

Bohatě zdobený raně barokní milešovský kostel nechal v letech 1675–80 postavit Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic podle projektu Antonia della Porta z roku 1669. Úpravy v 18. a 19. století, po roce 1945 devastace kostela i okolí.

Na místě středověkého kostela byla v letech 1687–91 postavena raně barokní stavba. Dnešní podoba klasicistní z poloviny 19. století. Pozoruhodná mříž u vstupního průčelí, vykovaná kolem roku 1760. Areál dotváří bývalý hřbitov a fara.

Chátrající novogotický kostel nad obcí na západním úbočí Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží v západním průčelí a polygonálním odsazeným presbytářem. Na západě plochostropé lodi kruchta. Uvnitř zbytky novogotického zařízení.

Kostel je v někdejším hornickém městečku doložen poprvé roku 1282. Přestavěn a rozšířen počátkem 17. století, současná podoba novorománská z 19. století. Stojí na náměstí, kde najdeme řadu barokních sochařských artefaktů.

Postaven 1861–1864 jako novorománská cihlová trojlodní basilika s hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase pro teplickou evangelickou obec a lázeňské hosty augšpurské konfese, např. saského krále Bedřicha Viléma IV.

Původně snad gotický kostel, připomínaný poprvé 1363 jako farní, prošel důkladnou pozdně barokní přestavbou roku 1788. Součást areálu hřbitova ohrazeného kamennou zdí, v níž je vetknuta zděná zvonice. Po roce 1945 zchátral, dnes vyrabovaný a nepřístupný.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Špitál a kostel svatého Ducha zřídilo město pravděpodobně po husitských válkách, poprvé se připomíná roku 1454. Současná podoba kostela z poloviny 16. století, bývalého špitálu z 19. století. Po roce 1945 zpustl, v nedávné době opraven.