Turistické cíle v okolí obce Želénky

Z původního měrunického kostela, postaveného kolem roku 1350, se zachoval presbytář s gotickou klenbou a okny. Poč. 19. stol. byl prodloužen k západu v empirových formách, včetně nové věže. Spolu s několika plastikami opraven poč. 21. stol.

Kostel prvně zminován 1365, v letech 1672–75 přestavěn barokním stavitelem O. Broggiem.V kamenném tarasu pod kostelem zakomponován smírčí kříž.

Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.

Původní evangelická modlitebna vznikla roku 1906 jako secesní stavba s osmibokou věží, částečně zapuštěná do svahu Vilémovy výšiny. Po roce 1945 připadla teplické pravoslavné obci, která změnila její zasvěcení a spravuje ji jako kostel dodnes.

Kostel vznikal postupnou stavbou od 14. století (presbytář) do roku 1607 (loď a věž). Okna lodi barokní, helmice věže zřejmě z 19. století. Obec stojí na uhelné sloji, těžba se (snad definitivně) zastavila několik desítek metrů od kostela.

Kostel sv. Václava byl postaven v pol. 19. st. v klasicistním slohu zřejmě na místě staršího gotického. Je v poměrně dobrém stavu a využíván k bohoslužbám. V bývalé faře sídlí obecní úřad. Jednolodní obdélná stavba v čele s štíhlou hranolovou věží.

Kostel v Novosedlicích se připomíná poprvé roku 1384. Současná podoba výsledkem barokní přestavby v letech 1710–11 (K. Lagler). Samostatná zděná barokní zvonice s cibulovou helmicí. Komplex původně obklopen hřbitovem.

Kostel sv. Valentina byl postaven v roce 2010 v lesíku nedaleko děkanského kostela na památku rumunských vojáků padlých za II. světové války na našem území za peníze rumunské vlády. Je zhotoven ze dřeva pomocí tradičních metod bez jediného hřebíku. Zničila jej vichřice v noci z 28. na 29.10. 2017, nebyl obnoven.

Kostel v pozdním románském stylu vznikl zřejmě jako součást panského sídla kolem roku 1230. V letech 1657 a 1737 prošel dvěma barokními přestavbami, při kterých byl prodloužen k západu. Dochován někdejší presbytář (dnes sakristie) s archaickou křížovou klenbou a řada dalších původních článků.

Barokní kostel z roku 1708 v dominantní poloze na horním okraji vsi. Bývalý hřbitov kolem něj vyklizen, přístupové schodiště rozpadlé. Na přilehlé návsi barokní sochy.

Barokní kostel z roku 1691, přestavěn 1769, úpravy 1936–7. Postaven na místě staršího předchůdce (dochován renesanční náhrobek 1557) na výšině ve východní části vsi. Jednolodní s odsazeným presbytářem, bedněná věžice za štítem. Kolem bývalý hřbitov.

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.