ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Želénky
Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Teplice
Velký dům na jihozápadním rohu teplického Zámeckého náměstí vznikl v letech 1810–1811 jako sídlo vrchnostenských úřadů. Postaven na místě objektů poškozených velkým požárem města r. 1793. Po r. 1945 postupně zchátral, od r. 1990 předmět majetkové spekulace. Ještě r. 2016 prázdný nabízen k prodeji.
Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Lkáň
Barokní výklenková kaple pochází ze 17. století. Byla postavena v době, kdy obec patřila k panství rodu Dietrichsteinů. Od roku 1958 patří kaplička mezi chráněné kulturní památky ČR.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Zabrušany
Slovanské opevněné hradiště z období 9.–12. století. Nachází se na ostrožne v nadmořské výšce 230 m n. m. nad obcí Zabrušany na Teplicku. Významné archeologické naleziště.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Teplice
Barokní objekt pro pořádání plesů a slavností, postavený r. 1732 zednickým mistrem Kristiánem Laglerem západně od teplického zámku. V 19. století rozšířen, dnes součást Domu kultury, koncertní sál a sídlo Severočeské filharmonie.
most, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.
Ocelový most převádí trať Praha - Moldava v Krušných horách přes údolí Bouřlivce. Postaven byl roku 1883, dodnes se zachovala původní konstrukce. Strmé svahy pod opěrami zpevňuje kamenný zához.
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Píšťany
Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Píšťany
Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Měrunice
Starou tvrz v Žichově vlastnili pravděpodobně vladykové ze Žichova, příslušníci nižší šlechty. Písemně jsou zmíněni v letech 1239 až 1251, dále roku 1341 a 1358. Stud ze Žichova byl dokonce norimberským purkrabím. Můžeme se domnívat, že jim tvrz patřila spolu s vesnicí.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
První zmínky o Židech v Libochovicích jsou z 2. pol. 16. stol. Po r. 1591 začali být Židé soustřeďováni na západním předměstí a v první pol. 17. stol. zde vznikl uzavřený sídelní okrsek. Zachovala se řada soukromých domů, obecní dům a základy mikve.