Turistické cíle v okolí obce Štěpánov

Jednoduchý pomník ve formě kamenného hranolu, nesoucího litinový jednoradličný pluh. U křižovatky pod vsí Kletečná připomíná zásluhy Hanse Kudlicha (1823–1917) na zrušení robotních povinností v habsburské monarchii.

Pomník poslance Hanse Kulicha, autora návrhu na zrušení roboty r. 1848. Postaven 1888. Poč. 80. let 20. st. dočasně v depozitáři, po čase vrácen na místo. Čtyřmetrový pískovcový obelisk na kupě 150 kamenů s jmény obcí, které jej nechaly postavit.

Jan Evangelista Purkyně se v Libochovicích narodil 18. prosince 1787. Pomník vytvořil v roce 1887 Josef Strachovský. Busta je osazena na vysokém podstavci s nápisy v jeho čele i po stranách.

Jednoduchý porfyrový sloup byl odhalen ke 100. výročí vítězství spojeneckých armád nad Napoleonem v bitvě u Chlumu r. 1813. Autorem pomníku byl Josef Seiche z Teplic. Později pomník zanedbán a dokonce povalen, nedávno rekonstruován.

Dne 10. 2. 1879 došlo v důsledku zanedbání zásad bezpečnosti těžby na dole Döllinger severně od Duchcova k průvalu teplických léčivých vod, při kterém zahynulo 21 horníků. Jejich pomník stojí v jižní části starého městského hřbitova.

Pomník pruského krále Bedřicha Viléma III. z roku 1841 od A. Nobileho v Teplicích na Letné. Zanikl po pádu c. a k. monarchie.

Pomník z r. 1911, znovu instalovaný o 80 let později, připomíná německého středověkého básníka, který se podle některých spíše romantických teorií narodil v Duchcově. Autorem sochy básníka sedícího na kameni ve stínu stromu je vídeňský J. Scholze.

Mozartova socha, chystaná pro pražské Stavovské divadlo, byla roku 1920 postavena na podstavec, uvolněný před teplickou radnicí odstraněním pomníku Josefa II. Zde stála do roku 1945, poté přemístěna na nádvoří místního zámku, později na dvůr technických služeb. Od léta 1988 stojí na dnešním místě.

Na vyvýšenině zvané Viničky nad vsí Poplze stávalo opevněné sídliště z mladší doby bronzové., tj. z doby zhruba 1300 až 950 let před Kristem. Zatím zde byl proveden pouze záchranný průzkum a povrchové sběry. 7ha hradiště mělo mělo cca 3ha akropoli chráněnou 14 m širokým a 2,2 m hlubokým příkopem.

Spodní zděná část někdejšího městského popraviště z roku 1543 nad centrem Ústí, nedaleko od restaurace Větruše. Používáno do konce 18. století, poté zanikly dřevěné části. Rekonstruováno na vyhlídku počátkem 21. století.

Pomník z r. 1841, vytvořený Josefem Maxem z podnětu hraběte Nostitze, připomíná pověst o povolání Přemysla k vládě v Čechách. Na kamenném podstavci s reliéfy spočívá pluh. Naproti přes silnici do Řehlovic stojí empirová budova bývalého hostince.

Přírodní památka východně od obce Koštice. Důvodem ochrany jsou společenstva subhalofilních rostlin na podmáčených a rozvolněných stanovištích zaplavovaných luk s výskytem nejpočetnější populace ostřice černoklasé a dalších vzácných druhů.