Turistické cíle v okolí obce Fláje

Kostel je v někdejším hornickém městečku doložen poprvé roku 1282. Přestavěn a rozšířen počátkem 17. století, současná podoba novorománská z 19. století. Stojí na náměstí, kde najdeme řadu barokních sochařských artefaktů.

Celodřevěný původně protestantský kostel ze 17. stol. ze zaniklé obce Fláje, přenesený na současné místo v roce 1969. Po ukončení rekonstrukce r. 1995 navrácen církvi a znovu vysvěcen, používán jen příležitostně.

Základy celodřevěného původně protestantského kostela ze 17. stol. na severním břehu východního cípu Flájské přehrady. Kostel byl přenesen do Českého Jiřetína v roce 1969 v důsledku stavby vodního díla.

Kostel sv. Kateřiny je pozdně barokní sakrální stavba postavená na místě původně evangelického svatostánku z let 1610–1611. Hornické město, založené na počátkem 16. století, nese dodnes jméno této katolické světice. Dnes je opravený.

Původně gotický kostelík klášterního špitálu v Oseku byl důkladně barokně přestavěn Ottaviem Broggiem kolem roku 1713. Přestavba odstranila následky devastace za třicetileté války.

Kostel sv. Michaela je pozdně barokní stavbou postavenou roku 1773. Pozdně barokní kostel je obdélný, jednolodní, zakončený trojbokým presbytářem. Sakristie je čtvercového půdorysu a v patře má boční kapli. Dnes je velice zchátralý a pokud nebude v nejbližších letech opraven, spadne.

Kostel v Mikulově nahradil roku 1770 staršího předchůdce, pocházejícího zřejmě ze 16. století. Jednoduchá pozdně barokní stavba stojí na severní straně náměstí, v současné době neslouží původnímu účelu.

Dnes zcela zaniklý kostel sv. Mikuláše byl poprvé připomínán jako farní ve 14. století. V 19. století byl pseudorenesančně přestavěn. Ve druhé polovině 90. let minulého století byl, jako poslední budova ve vsi, zbořen.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavený v letech 1756-1763. Vysvěcen byl r.1763. Od roku 2005 postupně restaurován.

Bývalý farní kostel Starého Oseka byl postaven jako barokní novostavba v letech 1751–55. Nahradil původní objekt, pocházející pravděpodobně ze 13. století. V posledních desetiletích je trvale uzavřen a chátrá. Obklopují ho zbytky hřbitova.

Replika kostela z let 1723–28, postavená při stěhování Zabrušan, které proběhlo v letech 1906–10 kvůli těžbě hnědého uhlí. Na nové stavbě byly využity architektonické články původního objektu, částečně bylo přeneseno i vnitřní zařízení.

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.