Turistické cíle v okolí obce Želevice

nebo vyberte

Želevice

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 365 záznamů, 24 / 31 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Raná
420.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Raná
Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.
 Ravelin č. XVIII.
část opevnění Hlavní pevnosti
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Terezín
Hradební úsek Ravelin XVIII. je součástí opevnění pevnostního města Terezín, postaven v l. 1780–92 císařem Josefem II. Město plošně památkově chráněno od r. 1990, od r. 1992 městskou památkovou rezervací. Město má 6 ravelinů, ochranných prvků hradeb trojúhel. tvaru, tři z nich s pevnůstkami reduit.
 Režný Újezd
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Ústecký kraj, Režný Újezd
Opravdu jen skromné zbytky středověké tvrze v podobě terénních vln a tvarů jsou k vidění v malé osadě Režný Újezd. Ves byla poprvé zmíněna v roce 1366. Malé zemanství zaniklo patrně v 15.století, kdy byl Režný Újezd připojen k jiné malé osadě – Borči.
 rodný dům Václava Beneše Třebízského
310.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Třebíz
Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.
 Schwarzenberská labská restaurace u přívozu
151.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Lovosice
Schwarzenberská labská restaurace u přívozu přes Labe s bývalým pavilonem a vyhlídkovou věží, která dříve sloužila pro uskladnění ledu.
 Šebín
210.0 m. n.m.
Libušín, Ryzenberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Levousy
Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.
 silniční most
155.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Doksany
Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.
 silniční most
148.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Terezín
Čtrnáctipolový kamenný most přes Novou Ohři postavený dle projektu C. A. de Trauxe r. 1782. Drážky v pilířích umožňovaly spouštění hradicích fošen, a tím zaplavení okolí pevnosti. Funkci jezu plnil do r. 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.
 Skalka
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Vlastislav
První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.
 Skalka
400.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Vlastislav
Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.
 Slánská brána
290.0 m. n.m.
Východní, Dolejší brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Vraný
Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.
 Slatina – vesnická památková zóna
180.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Slatina
Slatinu poprvé připomíná zakládací listina litoměřické kapituly (1057). V 13. stol. nově vysazena, unikátně zachován půdorys okrouhlice s velkou návsí. VPZ chrání jak jej, tak celkový vzhled obce, dodnes určovaný především věncem stodol na obvodu.