Turistické cíle v okolí obce Želevice

Středověká tvrz v dnešním městysi Vraný zchátrala za třicetileté války a jako nevyužívaná byla v 1. polovině 18. stol. stržena. Zanikla beze stop a byla nahrazena rokokovým zámkem.

V letech 1785-1794 postavili jezuité rokokový zámek. V jejich vlastnictví až do roku 1948. V současnosti je zde Ústav sociální péče.

Zámek byl postaven v letech 1786–1789 Františkem Kresselem z Kvaltenburka jako jednopatrová budova, jejíž střední část je předsunutá a dvoupatrová.

Zchátralý zámek, který byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. V l. 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět. Dnes prochází postupnou rekonstrukcí.

Barokní výklenková kaple pochází ze 17. století. Byla postavena v době, kdy obec patřila k panství rodu Dietrichsteinů. Od roku 1958 patří kaplička mezi chráněné kulturní památky ČR.

Barokní výklenková kaple. Lidová architektura a umění. Má obdélníkový půdorys. Stavba z kamene a omítnutá. Stěny kapličky ukončeny neprofilovanou římsou. Ve výklenku litinový barevně malovaný reliéf s výjevem Krista nesoucího kříž. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Honosný pozdně rokokový objekt si v letech 1784–7 nechal postavit Kaspar Wieser, stavební podnikatel, provozovatel cihelen, které produkovaly materiál pro stavbu Terezína. Od počátku 19. století důstojnické kasino, od 90. let 20. století prázdný.

Původně větrný mlýn byl roku 1869 přestavěn na lovecký zámeček ve formě umělé zříceniny, od konce 19. století do roku 1945 výletní restaurace. Poté opuštěn, řícení se stalo přirozeným. Dnes nad čerpací stanicí PHM u dálnice D8 ve směru do Prahy.

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.