Turistické cíle v okolí obce Želeč

Ostrožna s jádrem středověkého města byla ohrazena zřejmě v polovině 13. století s návazností na hrad. Velké přestavby hradeb proběhly na přelomu 13. a 14. století, na počátku 15. století a za Jiřího z Poděbrad. V 19. století většina hradeb zbořena.

Barokní zámek postavili koncem 18.st. Černínové z Chudenic. V19.st.upraven pro bytové a úřednické účely. Po r.1945 vlastník státní statek. Nyní v soukromém vlastnictví.

První zpráva o tvrzi je z r. 1415, kdy byl majitelem obce Machek z Milčevse. Ve třicetileté válce byla Milčeves i s tvrzí a dvorem vypálena Švédy (1637 a 1647). Černínové z Chudenic už tvrz neobnovili. Zřítila se v 80. letech 20. stol.

Zámek postaven pravděpodobně v 18.stol. Prostá jednopatrová barokní budova obdélníkového půdorysu s hladkými omítkami, krytá mansardovou střechou s profilovanou římsou.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Mlýnský vrch, zalesněné žulové bradlo nad rybníkem při cestě z Blatna do Stebna, byl pravděpodobným místem srážky císařských rejtarů se vzbouřenými sedláky ze širokého okolí. K nerovnému boji došlo dvě hodiny po poledni dne 25. dubna roku 1680.

Barokní morový sloup pochází z roku 1714, kdy byla v obci zažehnána morová rána. Na vrcholu sloupu je socha Piety. Podstavec sloupu je ozdoben sochami světců. Od roku 1958 patří sloup mezi chráněné kulturní památky ČR. Poslední opravou prošel sloup roku 2008 (rekonstrukce Piety).

Obytný objekt hospodářského dvora, obklopený parkem. Pravděpodobně pochází z 19. století, je postaven ve formě jednokřídlého zámečku.

Návesní kaple ve Valově je pozdně barokní stavba z roku 1833. Od roku 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.