Turistické cíle v okolí obce Želeč

nebo vyberte

Želeč

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 243 záznamů, 16 / 21 stran, vyhledáno za 0.37 sec
 sloup se sochou Panny Marie Immaculaty
280.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Vikletice
Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1695 stojí těsně u zdi kaple sv. Anny. Stojí asi jen 10 metrů od dalšího mariánského sloupu, který byl do Vikletic přenesen ze zaniklé vsi Libouš. Oba jsou památkově chráněny.
 sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Soběsuky
Sloup neznámého autora z roku 1694, fundátorem pravd. Bartoloměj sv. pán Eck. Restaurován r. 2009. Korunovaná socha P. Marie s žezlem v pravé a Ježíškem na levé ruce stojí na korintské hlavici válcového sloupu, ten je postaven na hranolovém soklu s rytým nápisem a dvoustupňové schodišťové podestě.
 sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (triumfální)
250.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libědice
Na návsi se nachází barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1711 se sochami Krista a Boha Otce v obláčcích na vrcholu. V letech 1974-2012 tu byl umístěn ještě vrcholně barokní sloup se sochami světců od J. K. Vettera z r. 1724, přenesený ze zbořených Kralup u Chomutova, nyní v Zelené u Málkova.
 sloup se sousoším Piety
193.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Postoloprty
Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.
 smírčí kříž
ostatní - smírčí kámen, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Senomaty
Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.
 smírčí kříž
U švédského kříže
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stebno
Smířčí kříž u Stebna v bývalém okrese Louny stojí v pastvině vlevo od cesty spojující Stebno s Petrohradem.
 Soběsuky
260.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Chbany
Zaniklý barokní zámek na místě rytířského sídla v západní části osady nad pravým břehem Ohře. Postaven kolem poloviny 18. století, po roce 1945 opuštěn, zdevastován a mezi lety 1987 a 1990 zbořen. Zbylo několik stromů v zámeckém parku a snad trámy, poházené u cesty.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stebno
Socha sv. Jana Nepomuckého nezjištěného stáří a původu stojí uprostřed návsi, u silnice jižně od kostela.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrohrad
Socha světce u lesní cesty z Petrohradu do Jesenice byla zhotovena roku 1748. Na bohatě členěném hranolovém soklu stojí socha kněze v rochetě, s biretem a pěti hvězdami kolem hlavy držící v rukou kříž. Dnes je nově restaurovaná a dobře viditelná.
 socha sv. Jana Nepomuckého
254.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Jimlín
Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.
 socha T. G. Masaryka
321.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Rakovník
Socha prezidenta Tomáše G. Masaryka je obnoveným dílem. Původní sochu vytvořil r. 1930 ak. sochař Josef Fojtík. Za 2. sv. války byla poničena nacisty, poté obnovena. R. 1953 byla komunisty stržena a zničena. Novou sochu vytvořil r. 1997 ak. sochař Miroslav Pangrác.
 sokolovna
318.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Rakovník
Výraznou architekturu ve stylu individualistické moderny postavil pro rakovnické sokoly v letech 1913–14 architekt Otakar Novotný. Po několikerém zrušení Sokola se stala majetkem města, následovníci původních majitelů ji spoluužívají.