Turistické cíle v okolí obce Liběšovice

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého dat. r. 1724 nechal vytvořit pravděp. hrabě Jan z Klebelsberku, majitel panství od r. 1723. Světec stojí na zeměkouli na vysokém podstavci s erbem Klebelsberků, doprovázen dvěma andílky (originály odcizeny). Sousoší celkově restaurováno r. 2009 (prof. P. Siegl).

Zaniklý raně barokní špitál s kaplí Nejsvětější Trojice byl postaven z popudu Heřmana Jakuba Černína v letech 1650–52. V neobvyklé dispozici obklopovaly obdélnou kapli obytné místnosti pro nemocné. Po válce chátral a kolem roku 1980 byl zbořen.

Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.

Panský dům statku východně od vsi byl postaven v polovině 19. století zřejmě na místě staršího sídla (archeologické nálezy jsou zapsány v seznamu kulturních památek). Jednopatrový objekt z vepřovic na kamenné podezdívce je dnes zcela prázdný.

Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.

Původní postoloprtská radnice stojí od roku 1726 v severozápadním rohu hlavního náměstí, částečně zakrytá dodatečně vestavěným blokem domů. V letech 1850–1949 sídlo okresních orgánů, dnes kanceláře a drobné provozovny.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.

Pozdně empírová stavba z roku 1848 nahradila původní strkovickou tvrz z roku 1602. Obklopena rozsáhlým dvorem, dnes v soukromém vlastnictví a nepřístupná.

Barokní venkovský zámek přestavěný ze starší tvrze v 17. stol. a upravený hrabětem Maxmiliánem Václavem Lažanským z Bukové po r. 1730. Po r. 1980 nevyužíván a zchátral. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájené rekonstrukci.

Švýcarská hájovna byla patrovou dřevěnou budovou se sálem s trofejemi v podkroví postavenou roku 1841 hrabětem Evženem Karlem Černínem v oboře petrohradského zámku. Po válce zde byli sovětští vojáci, zanikla beze zbytku po roce 1977.

Stavba ve východní části historického jádra byla postavena v l. 1871–3 podle plánů místního stavitele J. Staňka pro potřeby majetné obce. Roku 1938 uzavřena, od zničení ji uchránila hustá okolní zástavba. Po válce devastace, 2007 obnova pláště, 2024 zpřístupněna veřejnosti