Turistické cíle v okolí obce Liběšovice

Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.

Barokní sloup se sochou Panny Marie z roku 1716 stojí v parčíku před kaplí sv. Anny, kam byl přenesen ze zaniklé vsi Libouš. Stojí asi jen 10 metrů od dalšího mariánského sloupu, který ve Vikleticích stojí od roku 1695 a nyní je umístěn přímo u zdi kaple. Oba jsou památkově chráněny.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1695 stojí těsně u zdi kaple sv. Anny. Stojí asi jen 10 metrů od dalšího mariánského sloupu, který byl do Vikletic přenesen ze zaniklé vsi Libouš. Oba jsou památkově chráněny.

Sloup neznámého autora z roku 1694, fundátorem pravd. Bartoloměj sv. pán Eck. Restaurován r. 2009. Korunovaná socha P. Marie s žezlem v pravé a Ježíškem na levé ruce stojí na korintské hlavici válcového sloupu, ten je postaven na hranolovém soklu s rytým nápisem a dvoustupňové schodišťové podestě.

Na návsi se nachází barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1711 se sochami Krista a Boha Otce v obláčcích na vrcholu. V letech 1974-2012 tu byl umístěn ještě vrcholně barokní sloup se sochami světců od J. K. Vettera z r. 1724, přenesený ze zbořených Kralup u Chomutova, nyní v Zelené u Málkova.

Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.

Smířčí kříž u Stebna v bývalém okrese Louny stojí v pastvině vlevo od cesty spojující Stebno s Petrohradem.

Zaniklý barokní zámek na místě rytířského sídla v západní části osady nad pravým břehem Ohře. Postaven kolem poloviny 18. století, po roce 1945 opuštěn, zdevastován a mezi lety 1987 a 1990 zbořen. Zbylo několik stromů v zámeckém parku a snad trámy, poházené u cesty.

Socha sv. Jana Nepomuckého nezjištěného stáří a původu stojí uprostřed návsi, u silnice jižně od kostela.

Socha světce u lesní cesty z Petrohradu do Jesenice byla zhotovena roku 1748. Na bohatě členěném hranolovém soklu stojí socha kněze v rochetě, s biretem a pěti hvězdami kolem hlavy držící v rukou kříž. Dnes je nově restaurovaná a dobře viditelná.