Turistické cíle v okolí obce Svařenice

Přes most kromě cyklistů, pěších a automobilové dopravy vede železniční vlečka. Postaven v letech 1969–1973. Délka 347 metrů. Konstrukce má 6 polí. Šířka konstrukce 14,1 metrů. Železniční vlečka vedena v střední ose. Rekonstrukce proběhla v letech 2019–2020.

Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.

Čtrnáctipolový kamenný most přes Novou Ohři postavený dle projektu C. A. de Trauxe r. 1782. Drážky v pilířích umožňovaly spouštění hradicích fošen, a tím zaplavení okolí pevnosti. Funkci jezu plnil do r. 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.

Ocelový most na kamenných pilířích z let 1906–10 stojí na místě nejstaršího kamenného mostu přes Labe v Čechách, dokončeného roku 1340 a zničeného za třicetileté války.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680-85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.