Turistické cíle v okolí obce Svařenice

Největší nefortifikační objekt Terezína vyplňuje severovýchodní roh Hlavní pevnosti. V letech 1782–83 vznikla budova tzv. španělského typu kolem tří nádvoří s arkádovými ochozy.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Gotická věž ze 14. století, nejzachovalejší pozůstatek městského opevnění. Věž je čtyřboká, dvoupatrová, se stanovou střechou a malými okny střílnového typu. Od ní vybíhají na jih a západ krátké úseky hradební zdi.

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.

Novogotická vila Pfaffenhof (lidově Fafák) postavená na místě vinařské kaple svatého Mikuláše ze 14. století, zrušené za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, započatá oprava po roce 1990 (nové stropy) nedokončena, volně přístupný objekt pracuje k rozpadu.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Železobetonová válcová vodárenská věž dominuje od 30. let 20. století západní části Terezína. Dodnes funkční prvek zásobování města pitnou vodou byl v nedávných letech opatřen novou omítkou.

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.

Mlýn postaven v r. 1738. Svému sloužil téměř až do konce 19. století. Po povodni r. 1890 značně poškozen. V r. 1908 demolován a vystavěna kopie barokní stavby. Budova mlýna zapsána do seznamu památek r. 1964.

Rozhledna se nachází na stejnomenném vrcholu Čarták 952,7 m n.m. na hřebeni Vsetínských vrchů v blízkosti chaty a lyžařského areálu Třeštík. Z rozhledny se nabízí krásné výhledy na hřebeny MS Beskyd, Javorníků a slovenských hor.

Boží muka ve tvaru sloupku datována r. 1700. Na vrcholu toskánského sloupu umístěna hranolová kaplička. Ve vrcholu sošky světců. Sloup na hranolovém podstavci, na kterém je nápis. Boží muka zapsána do seznamu památek r. 1967.