Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

Zámek byl postaven v letech 1786–1789 Františkem Kresselem z Kvaltenburka jako jednopatrová budova, jejíž střední část je předsunutá a dvoupatrová.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Honosný pozdně rokokový objekt si v letech 1784–7 nechal postavit Kaspar Wieser, stavební podnikatel, provozovatel cihelen, které produkovaly materiál pro stavbu Terezína. Od počátku 19. století důstojnické kasino, od 90. let 20. století prázdný.

Původně větrný mlýn byl roku 1869 přestavěn na lovecký zámeček ve formě umělé zříceniny, od konce 19. století do roku 1945 výletní restaurace. Poté opuštěn, řícení se stalo přirozeným. Dnes nad čerpací stanicí PHM u dálnice D8 ve směru do Prahy.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Bývalý zájezdní hostinec je zařazen do vyspělé barokní městské architektury. Jednopatrová budova. Valbová střecha s členěným štítem a volutovými křídly. Otevřená klenutá předsíň, vedle ní brána se segmentovou římsou. Památkově chráněno od roku 1964.

Výrazná hospodářská budova vznikla v poslední čtvrtině 17. století jihovýchodně od vlastního zámku. Dnes slouží obchodním účelům. V ose severního průčelí je umístěn sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.