Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

nebo vyberte

Velký Újezd

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 367 záznamů, 30 / 31 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 židovské ghetto
161.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Úštěk-České Předměstí
Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
Hřbitov s dochovanými cennými renesančními a barokními náhrobky, nejstarší jsou z konce 16. století. Založen roku 1584. V roce 1846 rozšířen. Poslední pohřeb v roce 1939. Dnes postupně opravován.
 židovský hřbitov
230.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Radouň
Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Čížkovice
Malý židovský hřbitov, pravděpodobně založen po r. 1819 a používán do konce 19. stol. Ve 20. stol. zchátral a téměř zanikl. Jeho rekonstrukce proběhla v l. 2005–6. Dochovalo se zde cca 50 náhrobků s hebrejskými a německými nápisy.
 židovský hřbitov
170.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, není známo, Ústecký kraj, Lovosice
Židovský hřbitov v Lovosicích leží v severní části městského hřbitova, založen byl v roce 1872, poničili jej nacisté a zrušen byl za komunistické vlády. Novorománská obřadní síň dodnes k pohřbům.
 Žitenice
218.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Žitenice
Gotická tvrz ze 14. st., rozšířena ve 2. pol. 15. st., renesančně přestavěna V. z Roupova r. 1613. Barokní úpravy na přel. 17. a 18. stol., opravena po požáru r. 1806. Po konfiskaci po r. 1948 slouží st. statku, poté archivu. Po r. 1989 restituována vyšehradskou kapitulou, po r. 2024 odkoupena obcí.
 ZOO Ústí nad Labem
ZOO, akvarium, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Dnešní ZOO se rozrostla z původní ptačí rezervace, kterou založil r. 1908 ornitolog Dr. Heinrich Lumpe. Tzv. Lumpepark byl otevřen pro veřejnost r. 1914. Po 2. světové válce přešel park do vlastnictví státu a postupně zde byla vybudována dnešní ZOO, která se rozrostla z původních 6 ha na téměř 30ha.
 Zubrnice
skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Zubrnice
Unikátní soubor roubených, hrázděných a zděných staveb lidové architektury. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech. Návsi vévodí barokní studna z roku 1695.
 Zubrnická museální železnice
Velké Březno - Zubrnice
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Zubrnice
Železniční museum a zachovalý úsek trati Velké Březno - Lovečkovice - Verneřice/Úštěk, provozovaný příležitostně od 28. 10. 2010 společností Zubrnická museální železnice.
 zvonice
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Vysoká zděná věžovitá stavba z r. 1715 (snad O. Broggio) na místě starší dřevěné. Zachovány zvony z l. 1541 a 1619. Původní cibulovou báň nahradil v 19. století nízký stan s lucernou. Stojí na návrší západně od Hlásky a jižně od mariánského kostela.
 zvonice u katedrály sv. Štěpána
170.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Novorenesanční hranolová zvonice ve formě vysoké věže s členitou helmicí. Postavena na místě barokní dřevěné hranolové zvonice v letech 1883–1885 podle projektu vídeňského architekta Ferstela, výrazně přepracovaného místním stavitelem Franzem Sanderem.