Turistické cíle v okolí obce Chcebuz

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.

Sloup Nejsvětější Trojice u zámku Nový Berštejn pochází asi z první pol. 18. stol. Nejvýše stojí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem a pod ním je holubice - Duch svatý. Sousoší umístěno na jehlanovitém obláčkovém sloupu, na němž je pár reliéfů andělíčků. Restaurován v 70. l. 20. stol. a r. 1995.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Socha Karla IV. pochází z roku 1840, zhotovit ji nechal rytíř Jan Norbert Gemerich z Neuberka, autorem sochař Josef Maxa. V r. 1879 socha přemístěna od zámečku Neuberk k bývalé měšťanské škole, r. 1929 na současné místo. Představuje Karla IV. jako zvelebitele českého vinařství.

Socha Krista Spasitele z roku 1842, dílo Františka Xavera Josefa Linna. Kvalitní kamenosochařská práce. Pískovcová postava Krista v mírně podživotní velikosti. Pravou rukou žehná a v levé ruce drží jablko s křížkem. Socha je významná kulturní památka, na seznamu chráněných památek od 3.5.1958.

Barokní pískovcová socha sv. Anny z roku 1739. Plasticky členěný hranolový podstavec. Socha ztvárňuje sv. Annu sklánějící se k malé Panně Marii. Panna Maria i sv. Anna mají k hlavě připevněnou kovovou zlatě natřenou paprskovitou svatozář. Socha památkově chráněna od r. 1966.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Floriána v Dubé pochází z poloviny 18. století. Stojí u ústí pramene dubské říčky, na tzv. Máchadle. Sv. Florián, patron hasičů, je zde znázorněn se svými typickými atributy, v oblečení římského vojáka, s nádobou na hašení a praporcem na kopí.

Barokní pískovcová socha sv. Floriana z roku 1736. Na podstavci jsou reliéfy českých světců – sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého.