Turistické cíle v okolí obce Stračí

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

Obecní kaple byla postavena r. 1816. Při její stavbě byla zbourána silná zed‘, snad z bývalé tvrze. R. 1873 byla kaplička opravována. Malá náves s kapličkou a roubenými chalupami z 19. stol. tvoří historické jádro obce.

Na místě původní tvrze postaven po roce 1675 barokní zámeček litoměřických jesuitů. Po zrušení řádu využíván jako správní budova statku, utilitárně přestavován. V přízemí by měla být dochována část stropu se štukaturou.

Areál pozdně barokního domu zřejmě z 2. pol. 18. stol. Příklad bohaté měšťanské usedlosti blížící se drobnému zámku venkovského typu nižší šlechty. Z původní panské usedlosti se zachoval jen zděný omítnutý dům. Dům památkově chráněn od r. 1984.

Pikartská věž tvořila součást opevnění hradu, vloženého do jižní části města počátkem 15. století. Věž vznikla při přestavbě za Václava Cardy po roce 1426. Po rozparcelování hradního areálu využívána jako obytný objekt. Koncem 20. století opravena.

Nejstarší části pivovaru v Roudnici pocházejí ze 70. let 17. století. Velkými přestavbami prošel ve II. polovině 19. století, výroba zastavena 1975, poté sklady. Od března 2010 zřejmě postupně demolován.

Součást zdymadla Vraňany - Hořín, zřízeného v letech 1902–5 pro splavnění nejspodnějšího úseku Vltavy. Vodní dílo sestává ze dvou plavebních komor, technických a obytných budov a silničního mostu přes Laterální kanál.

Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.

Pískovcové útvary hřibovitého tvaru zvané Pokličky vznikají selektivním zvětráváním různě odolných pískovců a slepenců. Najdeme je v CHKO Kokořínsko nad Kokořínským dolem při vyústění rokle Močidla a nad Vojtěšským dolem.

V r. 1997 odhalen pomník na místě, kde se hrál 29. září 1887 první fotbalový zápas v Čechách. Podle jiných pramenů se hrál až r. 1892. Zásluhu na tom prvním utkání měl prý učitel tělocviku z místního gymnázia. Pomník není běžně přístupný, povodí Labe zakázalo vstupu na ostrov.

Kámen s reliéfem Miroslava Tyrše odhalen 6. října 1935. Projekt roudnický sochař Jan Brabec, realizaci provedl kameník František Krajc. Za nacistické okupace uschován. V r. 2011 zachráněn před odcizením a umístěn v kině Sokol. Kopie do pomníku zasazena u při příležitosti 150. výročí založení Sokola.

Vývěr železitého pramene, který dal jméno pozdějšímu městu Roudnice, z barokní ohradní zdi zahrady někdejšího augustiniánského proboštství.