Turistické cíle v okolí obce Stračí

Reliéf Ukřižovaného z druhé poloviny 17. století. Ústřední postavy kolem Krista jsou Panna Maria, Máří Magdalena a sv. Jan Evangelista.

Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.

Barokní zámek byl postaven za Václava Eusebia z Lobkowicz v l. 1652-1684 na místě hradu z 12. stol. V 18. stol. vyhořel, poté byl opraven. Za 2. sv. války zde byla německá kasárna. R. 1948 byl zestátněn a využíván armádou. V 90. l. 20. stol. byl vrácen Lobkowiczům. Veřejnosti zpřístupněn r. 2012.

Přes most kromě cyklistů, pěších a automobilové dopravy vede železniční vlečka. Postaven v letech 1969–1973. Délka 347 metrů. Konstrukce má 6 polí. Šířka konstrukce 14,1 metrů. Železniční vlečka vedena v střední ose. Rekonstrukce proběhla v letech 2019–2020.

Ocelový most na kamenných pilířích z let 1906–10 stojí na místě nejstaršího kamenného mostu přes Labe v Čechách, dokončeného roku 1340 a zničeného za třicetileté války.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Sloup Nejsvětější Trojice u zámku Nový Berštejn pochází asi z první pol. 18. stol. Nejvýše stojí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem a pod ním je holubice - Duch svatý. Sousoší umístěno na jehlanovitém obláčkovém sloupu, na němž je pár reliéfů andělíčků. Restaurován v 70. l. 20. stol. a r. 1995.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Socha Karla IV. pochází z roku 1840, zhotovit ji nechal rytíř Jan Norbert Gemerich z Neuberka, autorem sochař Josef Maxa. V r. 1879 socha přemístěna od zámečku Neuberk k bývalé měšťanské škole, r. 1929 na současné místo. Představuje Karla IV. jako zvelebitele českého vinařství.

Socha Krista Spasitele z roku 1842, dílo Františka Xavera Josefa Linna. Kvalitní kamenosochařská práce. Pískovcová postava Krista v mírně podživotní velikosti. Pravou rukou žehná a v levé ruce drží jablko s křížkem. Socha je významná kulturní památka, na seznamu chráněných památek od 3.5.1958.