Turistické cíle v okolí obce Robeč

Hartmannové z Klarsteinu okolo r. 1700 začali se stavbou zámku. Dalším stavebníkem byla Rosálie z Klebelsbergu v polovině 18. století. Zámek je podélná patrová budova, pozdně barokních tvarů. Po r. 1945 propadl konfiskaci a nyní je v soukromém vlastnictví.

Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je unikátní technická památka. První písemná zmínka o ní je z roku 1877. Na konci 19. století – v roce 1889 – byla přistavěna severní část.

Synagoga byla postavena 1794, rozšířil a upravil ji stavitel W. Jahn 1851. Fungovala do podzimu 1938, poté využita jako řemeslnická dílna. Po roce 1945 zdevastována, obnova ukončena 2003. Unikátně dochovaná věžová stavba se školní třídou a bytem kantora.

Sýpka z počátku 18. stol. Mohutná čtyřpodlažní zděná stavba obdélného půdorysu. Postavena jako samostatný objekt v areálu hospodářského dvora. Sýpka patří mezi nejstarší objekty v historické zástavbě vsi Brocno. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 2006.

Městský hrad vznikl za Škopků z Dubé mezi lety 1404 a 1408. Po pánech z Dubé získal Úštěk r. 1426 husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Hrad upraven jezuity. Kolem pol. 17. stol. barokně přestavěn do dnešní podoby.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.

Zámek byl pravděpodobně postaven v 17. stol. V r. 1635 se stal majetkem generálstrážmistra Johanna Böcka a zůstal v jeho rodině až do r. 1763, kdy ho koupil hrabě František Rudolf Sweerts-Špork. Dnes zámek slouží jako domov důchodců.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.