Turistické cíle v okolí obce Chotěšov

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Přírodní rezervace na náhorní plošině na vrcholu čedičové hory ve výšce 592 m n.m. s výhledem do širokého okolí Doupovských a Krušných hor.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.

Zámek byl přestaven v l. 1817–1823 rodem Windischgrätzů z téměř ze tří čtvrtin strženého dřívějšího zámku podle návrhu Jeana Moreau. Později zde bylo učiliště, sídlo vojenských statků a mateřská školka. Dnes je zámek neudržovaný a chátrá.

Původně renesanční, postavený kolem r. 1550 místo jedné z místních tvrzí Albrechtem Šlikem. Za J. A. Losyho 1717–20 tři čtvrtiny zbořeny kvůli stavbě sousedního nového zámku. Po jeho dokončení opraven i zbytek původní budovy. Dnes v desolátním stavu.

Vodní nádrž Kadaň je přehradní nádrž na řece Ohři u města Kadaň z let 1966-1971. Její hráz o délce 104 m, šířce 5 m a výšce 14 m vytvořila přehradní jezero o rozloze 67 ha a maximální hloubce 11 m. Malá vodní elektrárna se nachází v objektu na pravé straně hráze.

Krušnohorská vodní nádrž Přísečnice vybudována v letech 1969-1976 jako zásobárna pitné vody pro města a obce okresů Most, Chomutov a Louny, tedy oblast severočeské hnědouhelné pánve. Hráz vytváří jezero o rozloze 362 ha při průměrné hloubce 50 m. Břehy leží v nepřístupném ochranném pásmu.

Rozsáhlá stavba sloužila neznámé části technologie výroby železa, dnes mylně vydávána za hamr. V provozu od konce 16. stol., od 3. čtvrtiny 19. stol. využita k jiné výrobě, chátrá nejméně od r. 1945. Torzo se uplatňuje i v dálkových pohledech.

Zbytky příhradového mostu na trati Křimov - Reitzenhain, na 30.484 km trati překračoval Bezručovo údolí u obce Hora svatého Šebestiána.

Most postaven s prodloužením hlavní trati Buštěhradské dráhy do Chebu (1870). Aby mohly být obě ocelové konstrukce stejně dlouhé odtesána levobřežní skála. Při elektrisaci trati (2005) byla na původní spodní stavbu osazena nová nosná spřažená konstrukce.